Ne vždy se podaří předpovědět výsledek či délku konfliktu. Ve většině případů je důvodem nedostatek relevantních informací. Dalším faktorem může být neočekávaná délka konfliktu, a tudíž větší či menší nepřipravenost aktérů řešit požadavky na pokračování bojové činnosti. Stále více se také ukazuje na význam kvalitního a dostatečně robustního logistického zabezpečení, které je součástí vojenského potenciálu. Zejména u déle trvajícího konfliktu bude sehrávat důležitou roli schopnost zabezpečit vysoké nároky na rozsah materiální potřeby. Tuto lze pro válečné úsilí pokrývat jak na základě válečné výroby, tj. výkonu vlastní ekonomiky, tak z dodávek vojenského a dalšího potřebného materiálu od spojeneckých subjektů. Chování podporovatelů však nemusí být předvídatelné po celou dobu konfliktu. Ještě komplikovanější je předpovědět následky konfliktu, a to nejen pro znepřátelené země. S ohledem na míru zapojení do konfliktu, může dojít k novému uspořádání globálních vztahů včetně mocenského postavení velmocí nebo nově utvářených aliancí. Nečekané důsledky pak nelze v mnoha případech ani napravit.

Také v případě konfliktu na Ukrajině je namístě přemýšlet o tom, jak bude vypadat svět poté. Pokud nedojde k nejhoršímu scénáři – použití jaderných zbraní, pravděpodobně dojde k posunu geopolitického vlivu ve prospěch Asie, zejména Číny a Indie, a co se týče zemí Afriky, vzroste jejich význam a u řady z nich dojde ke změnám v politické a ekonomické orientaci. Bude tedy otázkou, možná brzy řečnickou, kdo bude patřit mezi ty, co více získají, nebo ty, co více či méně ztratí.

Často ve stínu probíhajících konfliktů dochází bez velké pozornosti k důležitým změnám a k nežádoucímu vývoji v řadě oblastí, jako jsou šíření terorismu, radikalismu a organizovaného zločinu, migrace, zhroucení států nebo „jen“ nežádoucí politická a ekonomická orientace.  V poslední době se např. i v souvislosti s konfliktem na Ukrajině zhoršují vztahy mezi Francií a Ruskem. Ke střetu zájmů došlo také v Sýrii, kde Francie podporovala svržení syrského prezidenta Assada. A tyto zhoršující se vztahy se mohou odrážet i na dění v Africe, kde ruští kontraktoři (wagnerovci) napomáhají k odklonu od Francie. Tak se již stalo v Burkině Faso a Mali a v současné době je ve hře vývoj v Nigeru. Možná i v souvislosti s posledním vývojem ve zmíněných státech je na místě se také ptát, jaký dopad na tyto státy měla intervence v Libyi spojená s odstraněním Kaddáfího. Avšak s jistotou lze říci, že zhroucení Libye prokazatelně a výrazně ovlivňuje nárůst migrace Afričanů do Evropy.

Nejen k vývoji v Sahelu 

Uvidíme, zda se některé země ECOWAS rozhodnou pro intervenci do Nigeru. Ani pro silnou Nigérii to nemusí být bez rizika. A nejedná se jen o vnitřní problémy. Jistou roli proti ozbrojenému zásahu může sehrávat ekonomická angažovanost Číny, která zde investuje do ekonomických projektů za účelem využití místních zdrojů a trhů. Dalším důležitým aspektem může být očekávaný zájem Nigérie o členství v hospodářském uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Bez podpory některých stávajících členů to však nepůjde. Lze očekávat, že v souvislosti s dosavadní čínskou ekonomickou expanzí, tedy zřejmě půjde hlavně o podporu Číny. V případě afrického kontinentu se od 1. ledna 2024 stanou novými členy BRICS Egypt a Etiopie (vedle neafrických zemí - Saudská Arábie, Írán, Argentina, Spojené arabské emiráty). S ohledem na ekonomické a geopolitické zájmy Číny a Ruska v tomto regionu nebude pro Nigérii zřejmě jednoduché se rozhodnout, zda poslat svá vojska do Nigeru. Pravděpodobně tak neméně důležité než je vývoj v Nigeru, bude další orientace Nigérie, která je již dnes největší ekonomikou Afriky.

V nejbližší době nelze vyloučit ani destabilizaci dalších afrických států. A je zatím otázkou, jakou roli zde kromě vnitřních problémů a historických křivd sehrají wagnerovci dle pokynů Ruska. Afrika se tak může stát pro Rusko silnou kartou ve složité geopolitické hře, zahrnující i probíhající konflikt na Ukrajině. I pro Afriku tak může platit nedávné prohlášení prezidenta USA, že důsledky války na Ukrajině sahají daleko za hranice Evropy. Neměli bychom zapomínat ani na výsledky a následné dopady intervencí v Libyi, Iráku, Sýrii či Afghánistánu. A znepokojivé je i to, že se stále častěji rozhoduje mezi špatnou či horší volbou.

Trendy v globálním vývoji

Ale především z globálního hlediska lze očekávat, že levnější z Ruska dodávané suroviny do Číny a Indie umožní ještě rychlejší rozvoj ekonomik těchto zemí včetně posilování jejich geopolitického postavení. Co se týče Číny, ta dosáhla v poslední době nečekaných úspěchů v oblasti Blízkého východu. Jedná se především o sjednání 25leté dohody o strategické spolupráci s Íránem (2021) či zprostředkování dohody na obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií (2023). Tyto kroky pak mají souvislost i s realizací čínského projektu nové hedvábné stezky. Podle Číny se jedná v tomto jejím posledním největším projektu o ekonomickou spolupráci, ale s tou zpravidla přichází i získávání politického vlivu. Určitě bychom neměli zapomínat také na Indii, která zaznamenává rychlý hospodářský růst, a to i přes ekonomické problémy ve světě. Mnohé pro další směřování globálního vývoje napovídá zájem stále širšího počtu zemí o vstup do BRICS. Mezi dalšími zájemci by měly být státy jako např. Turecko, Indonésie nebo Mexiko. Rozhodnutí, o které státy se BRICS dále rozšíří, zřejmě padne během dalšího summitu, který by se měl konat v ruské Kazani v říjnu 2024. Nelze vyloučit, že mezi novými členy bude figurovat i zmíněná Nigérie.

Zdroj:  A review Ministerstva obrany ČR