Spolupráce mezi akademickou obcí a Armádou České republiky je zejména v posledních měsících velkým tématem. Ukazuje se totiž, jak je tato kooperace důležitá a přínosná v rámci postupné obměny armádní techniky a technologií pro soudobá i budoucí potenciální bojiště. Jde však také o využití znalostí vědy pro vojenské účely, kdy jedním z příkladů je spolupráce mezi Armádou České republiky a Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT). Obě spolupracující strany od roku 2018 společně pořádají nejrůznější diskusní fóra, kulaté stoly a workshopy, v jejichž rámci zástupci ČVUT seznamovali příslušníky AČR např. s možnostmi využití kvantových technologií pro vojenské účely a s jinými důležitými tématy. Dalším milníkem pak byl podpis Memoranda o spolupráci v oblasti rozvoje přelomových technologií pro potřeby Armády ČR v dubnu letošního roku. ČVUT je však aktivní také v zahraniční vojenské spolupráci. Je českým zástupcem v tzv. NATO Academic Alliance, tedy v síti akademických pracovišť v rámci celé Aliance, která pomáhá utvářet budoucnost NATO. Jelikož spolupráce ČVUT a AČR je velmi zajímavým tématem, do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si pozvali rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc.

Video: Rozhovor s rektorem ČVUT doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc. / CZ DEFENCE

Životopis rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka je opravdu pestrý. Je český jaderný fyzik a vysokoškolský pedagog. Od února 2018 je rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Nejprve působil na katedře elektroniky a vakuové fyziky UK, poté v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži, čtyři roky se věnoval výzkumu na univerzitě v Heidelbergu a v roce 2004 se vrátil zpět do Česka, a to na České vysoké učení technické, kde se o 5 let později stal prorektorem pro vědu a výzkum a po dalších 9 letech rektorem. Společně s náčelníkem Generálního štábu AČR gen. Karlem Řehkou je iniciátorem setkávání mezi bezpečnostní a akademickou komunitou. Nově podepsané memorandum navazuje na „Národní strategii rozvoje a ochrany nastupujících a přelomových technologií v České republice“. Armáda České republiky věnuje umělé inteligenci dostatečnou pozornost a dobře ví, že se do budoucna bez ní neobejde. V určité podobě ji využívá dlouhodobě, jako třeba bezpilotní nebo bezposádkové prostředky, robotické systémy nebo softwarové komponenty. Expertní a simulační základnou v oblasti autonomních a robotických systémů, které působí ve prospěch armády, je Katedra vojenské robotiky Univerzity obrany Brno.

Spolupráce vědy a armády se rozjíždí a určitě se dá v mnohém vylepšovat. „A o to se právě snažíme, protože teprve v poslední době se k tomu otevírají možnosti. Historicky jsme měli v určitých segmentech buď s armádou nebo s resortními státními podniky jisté společné projekty. Ale myslím si, že abychom to rozběhli opravdu ve velkém, tak na to nastává čas teprve teď,“ říká Vojtěch Petráček. Na půdě fakult působí odborné týmy, které se zabývají například umělou inteligencí, robotikou, autonomními vozidly a dalšími projekty pro armádu. V současné době témat a úkolů k řešení pro ČVUT přibývá a bude tak potřeba hledat nové zájemce, dobrovolníky, kteří budou mít zájem se do projektů zapojit. „Chtěl bych je oslovit a sezvat je. Chtěl bych oslovit vedoucí prací, studenty, abychom se sešli a řekli si, jaké jsou nové věci, které se otevírají a co bychom měli začít realizovat,“ plánuje rektor ČVUT, který si pochvaluje i současnou úroveň strategické diskuse mezi Generálním štábem AČR a generálem Řehkou a akademickou obcí. „Myslím, že je to tady poprvé, co z generálního štábu zavál svěží vítr. Pan generál to myslím vzal za výborný konec. Pracovní skupina, kterou tam vytvořil, jejíž jsem součástí, myslím přináší spoustu pozitivních výsledků v tom, že o sobě víme. Víme, kdo co umí, kdo co potřebuje. Snažíme se dát dohromady okruhy toho, co je v armádě potřeba nového. A my se to pokoušíme zase z našeho úhlu pohledu naplnit,“ říká Vojtěch Petráček. Propojení výzkumu, nových technologií a jejich zapojení do obranného potenciálu je zásadní. „Tady nejde o malé inovace, jsou to důležité kroky k moderním kvantovým technologiím nebo k využití umělé inteligence či integraci toho, co umí různé zbraňové systémy, což je také část práce pro umělou inteligenci. Bez tohoto se asi účinný obranný systém postavit nedá. Myslím, že je to velmi zásadní,“ vysvětluje rektor ČVUT. 

ČVUT také spolupracuje se Severoatlantickou aliancí. „My jsme přes DefSec Innovation Hub, což je naše blízká partnerská organizace, intenzivně v kontaktu s Velitelstvím transformace NATO. Snažíme se budovat inovační hub, který propojuje různé aktivity, školení, několik projektů. Touto formou se snažíme být co nejblíž, obzvlášť v těch přelomových technologiích,“ prozrazuje v rámci rozhovoru Vojtěch Petráček. Další týmy pak pracují v rámci různých projektů partnerských organizací.

Zajímalo nás, zda je potřeba studenty či výzkumníky nějak motivovat. „Já si myslím, že tady půjde hlavně o to, že někteří studenti, někteří pedagogové a výzkumníci mají pocit, že je dobré podpořit to, že technologická univerzita chce pomoci obranyschopnosti země. Samozřejmě do toho nikoho nebudeme nutit. Každý to cítí jinak. Ale v poslední době je, myslím, ta naléhavost veliká. A tímto způsobem si představuji, že by měla vzniknout skupina lidí, kteří na tom budou pracovat,“ říká rektor ČVUT s tím, že bude také důležité, jak armáda bude schopná zapojit nějakou finanční motivaci či stipendia.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s rektorem ČVUT doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Zeptali jsme se, zda studenti techniky, kteří budou v odborných týmech, časem neodejdou do struktur armády, vzhledem k růstu požadavků na armádu, která bude inovovat a bude potřebovat vzdělané vojáky. „Já si myslím, že ten koncept je ještě širší. Ona bude potřeba odborná podpora, a to z daleko širší skupiny lidí, než jsou jen interní odborníci. Může vzniknout skupina externích odborníků, která poradí nebo pomůže armádě, ale nemusí to být její příslušníci. A myslím, že tímhle směrem to z většiny asi bude směrováno. Samozřejmě někdo, kdo bude mít pocit, že by bylo vhodné být přímo v této složce, tak tomu nikdo nebrání. Ale myslím si, že hlavním těžištěm bude odborná externí pomoc v projektech, činnosti, součinnosti, poradenství různých forem, ale z civilního sektoru,“ říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Potenciál projektů pro armádu je velký. Jak už bylo zmíněno, vše je na počátku, včetně nastavování komunikace mezi oběma subjekty. „My už to teď máme propojené s generalitou. S tou jsme se několikrát sešli. Říkali jsme si, co my umíme, a říkali jsme si, jaké jsou současné představy o potřebách armády. Je to oboustranný proces,“ dodává Vojtěch Petráček. „Už historicky se pracovalo na autonomních systémech, autonomních vozících nebo dronech. Umělá inteligence je asi to nejbližší, co se tady začne rozvíjet a my samozřejmě budeme velmi aktivní, a to jak v programech pro CV90, tak v případě pořízení letounů 5. generace F-35,“ konkretizuje blízkou budoucnost rektor ČVUT. Dodejme, že v tomto případě by se řešení v rámci projektu týkalo zejména analýzy obrovského množství dat, který je tento letoun schopen získávat a dále předávat k dalšímu využití.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty CV90 na veletrhu IDET 2023 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Na letošním veletrhu IDET velmi často zazníval požadavek na naplnění řetězce mezi vědou, výzkumem, výrobou a cílovým příjemcem technologií – armádou, proto nás zajímal názor Vojtěcha Petráčka. „To je docela komplikovaná otázka. Souvisí to trošku s modely financování výzkumu, které doposud armáda realizovala. Prostě je potřeba připravit technologie, které nejsou v témže roce nebo za dva roky na bojišti, ale je potřeba s nimi pracovat,“ říká rektor ČVUT doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.

Pokud vás spolupráce mezi Českým vysokým učením technickým a Armádou České republiky zajímá a chcete se dozvědět více i o vědeckých projektech univerzity, o mezinárodní spolupráci, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE