V době, kdy uplynulo 1000 dní od zahájení brutální ruské agresivní války proti Ukrajině, je globální řád založený na pravidlech stále bezprecedentně napadán. Evropa čelí stupňujícím se hrozbám způsobeným člověkem, včetně kybernetických útoků, špionáže a státem sponzorované sabotáže. Zároveň přírodní katastrofy, jako jsou ničivé povodně ve Valencii, a zrychlující se dopady změny klimatu testují naši připravenost a zdůrazňují potřebu větší odolnosti společnosti. Tyto výzvy společně zdůrazňují naléhavost posílení odolnosti, připravenosti a schopnosti Evropy účinně reagovat.

Komplexní přístup vyžaduje aktivní spolupráci se soukromým sektorem a uplatnění jak širšího tržního pohledu, tak opatření specifických pro dané odvětví, aby bylo možné vyvinout účinná a udržitelná řešení. Soukromé společnosti vlastní a spravují mnoho kritických aktiv a služeb, takže je v jejich hlavním zájmu zajistit kontinuitu podnikání a připravenost na narušení. Udržováním kritických služeb, posilováním schopností reakce na mimořádné události a podporou inovací v oblasti obranných a bezpečnostních technologií hrají podniky zásadní roli při zajišťování společenské stability.

Zpráva bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa o civilní a vojenské připravenosti1 nabízí cenný výchozí bod pro diskusi o tom, jak můžeme učinit naši společnost připravenější a odolnější vůči těmto výzvám. Zpráva jasně uvádí, že podniky mají zásadní význam pro zajištění kontinuity životně důležitých společenských a vládních funkcí. Polské předsednictví EU se v návaznosti na to prioritně zaměřilo na bezpečnost a obranu a soustředilo se na kritické oblasti, jako je rozvoj obranného průmyslu, ochrana infrastruktury, zvyšování kybernetické bezpečnosti a posilování partnerství se spojenci. V návaznosti na společné prohlášení o severovýchodním křídle2 zveřejněné v červnu 2024 jsou níže uvedeny prioritní oblasti, v nichž může soukromý sektor hrát významnou roli. Tyto oblasti nejsou nové, ale představují příležitosti pro spolupráci s veřejným sektorem při vývoji praktických řešení, která zvýší připravenost
společnosti a její schopnost odolávat:

• Formalizace partnerství veřejného a soukromého sektoru: Úspěšná spolupráce závisí na ochotě veřejného sektoru navázat formální partnerství se soukromými subjekty. Formální dohody mezi veřejným a soukromým sektorem, jako jsou pohotovostní smlouvy, by podnikům umožnily rychle poskytovat kritické zboží a služby během krizí, čímž by se zajistilo rychlé nasazení zdrojů, když je to nejvíce potřeba. Podniky přinášejí odborné znalosti, nástroje a zdroje nezbytné pro zvládání přírodních katastrof i hrozeb způsobených člověkem.
• Zabezpečení dodavatelských řetězců a odolnost kritické infrastruktury: Podniky jsou nepostradatelné při zajišťování odolnosti dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury tím, že identifikují zranitelná místa, vyhodnocují rizika a zavádějí technologie pro zmírnění narušení. Jejich odborné znalosti zvyšují schopnost Evropy reagovat na krize a zotavit se z nich, čímž zajišťují bezproblémové fungování podniků a každodenní život občanů.
•  Zvyšování kybernetické bezpečnosti: Podniky hrají klíčovou roli v rozšiřování počtu talentů v oblasti kybernetické bezpečnosti a v boji proti vyvíjejícím se hrozbám. Spolupráce s veřejnými orgány může také řešit dezinformace a dezinformace, které podkopávají důvěru a demokracii.
• Posilování obranných schopností: Podnikatelská komunita hraje v evropském obranném ekosystému klíčovou roli. Prostřednictvím výzkumu a inovací soukromý sektor podporuje pokrok v oblasti obranných technologií a technologií dvojího užití, čímž přispívá k pevnému bezpečnostnímu rámci pro Evropu.
• Přístup k informacím a zefektivnění procesů: Veřejné orgány musí podnikům včas poskytovat informace, analýzy a jasné pokyny o vznikajících hrozbách a rizicích, aby zmírnily potenciální dopad na provozní bezpečnost podniků. Kritické podniky soukromého sektoru jsou v první linii hybridních hrozeb a potřebují stejné informace jako bezpečnostní orgány, aby se mohly účinně připravit. Zjednodušené procesy pro bezpečnostní prověrky dále umožní účinnou spolupráci během krizí.

Na podporu tohoto úsilí je třeba vytvořit určité předpoklady: dokončit jednotný trh, neboť naše bezpečnost je založena na naší hospodářské síle, zjednodušit regulační rámce, aby se podpořilo příznivé podnikatelské prostředí, a zlepšit spolupráci členských států EU a EHP se strategickými partnery, zejména s NATO. Účinná koordinace by měla být založena spíše na dobrovolné spolupráci a vzájemné důvěře než na rozsáhlé regulaci.

Naše podnikatelské organizace jsou ochotny a schopny aktivně a konkrétně být partnerem Evropské komise při vytváření komplexního přístupu k bezpečnosti, odolnosti a připravenosti. Můžeme také zajistit stabilitu základních služeb a podpořit boj Ukrajiny za svobodu - s vědomím, že její boj je klíčový pro bezpečnost celé Evropy.

Daniel Urban, generální ředitel - Svaz průmyslu a dopravy ČR
Lars Sandahl, generální ředitel - Svaz dánského průmyslu Hando Sutter,
generální ředitel - Estonský svaz zaměstnavatelů Jyri Häkämies, generální
ředitel - Svaz finského průmyslu
Vidmantas Janulevičius, prezident - Litevský svaz průmyslníků Ole Erik Almlid,
generální ředitel - Konfederace norského podnikání Maciej Witucki, prezident -
Polská konfederace Lewiatan
Jan-Olof Jacke, generální ředitel - Konfederace švédského podnikání