Ačkoliv moderní válečné konflikty přivedly na scénu mnoho nových a revolučních technologií, nadále platí i řada základních tezí z historických válek. Mezi ty náleží např. obrovský význam kvalitně vybudované obrany, což ostatně potvrzuje i průběh války na Ukrajině, kde jsou nemalé ztráty na obou stranách způsobeny minami. Ženijní obrněnce a různé systémy pro odstraňování min a další ženijní práce tak představují důležité položky v seznamech pomoci západních států pro Ukrajinu a stejně tak jsou významné pro armády zemí NATO a EU, které hodlají v této oblasti posilovat své schopnosti. 

Některé z nich se do tohoto procesu pustily ještě před vypuknutím války na Ukrajině, protože již asymetrické konflikty v Afghánistánu a Iráku velice důrazně poukázaly na velkou hrozbu plynoucí z min a improvizovaných výbušných zařízení. Také Armáda České republiky chce obohatit arzenál ženistů o novou kolovou univerzální platformu, zprávy o výběru této platformy však v odborných kruzích začaly budit určité kontroverze (V CZ DEFENCE jsme o tématu nových ženijních vozidel psali již v prosinci minulého roku.). Již 27. září 2021 byla uzavřena smlouva na vypracování studie proveditelnosti, z níž roku 2022 vzešel závěr, že optimální univerzální platformu pro české ženisty představuje obrněnec Bushmaster PMV (Protected Mobility Vehicle) od australské firmy Thales Australia. 

Armáda ČR by údajně měla pořídit desítky vozů pod názvem UKP (univerzální kolová platforma) ve třech různých provedeních, z nichž první je určeno pro zajištění průchodnosti cest (RCP), druhé má zajistit likvidaci výbušných zařízení (EOD) a třetí by mělo poskytovat ženijní podporu (ŽEN). Kromě samotných vozidel se samozřejmě musí zakoupit i doplňkové vybavení a náhradní díly a je třeba zajistit údržbu obrněnců a výcvik osádek. Na veletrhu IDET 2023 se odehrál podpis memoranda o porozumění mezi společností Thales a českým státním podnikem VOP CZ, jenž by se měl na realizaci onoho záměru podílet. Mezi partnery na české straně je také společnost Pramacom-HT, která by měla dodávat některé systémy.

Tato zpráva zákonitě vzbudila v médiích zájem o vozidla Bushmaster PMV, která se zde jinak řadí mezi poměrně málo známé produkty. Bez nadsázky se dá tvrdit, že většina laické veřejnosti se o existenci tohoto vozidla dozvěděla až v roce 2022, kdy Austrálie začala posílat obrněnce Bushmaster bránící se ukrajinské armádě. Vedle působení vozidla na Ukrajině je Bushmaster zaveden ve dvou zemích NATO, a to ve Velké Británii a Nizozemsku. Největším uživatelem je pak pochopitelně sama Austrálie, která objednala přes tisíc vozů, a v seznamu dalších provozovatelů se nachází i Nový Zéland, Indonésie, Japonsko, Jamajka a Fidži. Sériová výroba vozidla Bushmaster začala roku 1997 a tyto obrněnce se objevily v řadě konfliktních zón, např. v Afghánistánu, Iráku či Mali. Konstrukčně vzato se jedná o standardní obrněnec kategorie MRAP (Mine Resistant Ambush Protected), tedy vozidlo určené zejména pro hlídkování a doprovod konvojů a poskytující své osádce ochranu vůči balistickým a výbušným hrozbám. Vozidlo Bushmaster se celkově velmi osvědčilo a počítá se s pokračováním jeho výroby.

Z čistě takticko-technického hlediska by tak pořízení této platformy pro Armádu ČR zdánlivě mohlo dávat smysl. Současně je však nutné uvést i další skutečnosti, resp. položit si některé otázky. Bushmaster jakožto klasický obrněnec MRAP, jehož konstrukce pochází z konce 90. let, ve skutečnosti nepředstavuje tak docela univerzální platformu, protože ve své době vznikl zejména právě jako hlídkové a doprovodné vozidlo, nikoliv pro plnění ženijních úkolů. Australská armáda a někteří další uživatelé sice přijali do služby některé účelové varianty, včetně ženijních, avšak konstrukčně vzato jde pouze o nepříliš rozsáhlé úpravy základní verze pro dopravu a použití příslušného vybavení. Uživatelé jsou sice s vozidly Bushmaster obecně spokojeni, avšak i sama australská armáda si již uvědomuje zastaralost této konstrukce a začíná se poohlížet po možné náhradě, kterou by zavedla do své výzbroje v příští dekádě, kdežto vozidla Bushmaster zřejmě postupně předá spojencům.

Nejdůležitější otázka ohledně možného pořízení obrněnců Bushmaster pro Armádu ČR se však týká samotné potřeby kupovat další kolovou obrněnou platformu zahraničního původu. Česká armáda v současnosti provozuje čtyři hlavní platformy tohoto druhu, a sice Pandur II 8x8, TITUS, Dingo 2 a Iveco LMV (plus několik starších typů, které se již vyřazují). U vozidel Dingo 2 se navíc dosud diskutuje o správnosti jejich pořízení, jelikož tyto obrněnce se příliš neosvědčily a jejich nasazení v zahraničí přineslo provozní problémy. Je tak otázkou, zdali je nutné do výzbroje Armády ČR zavádět další kolovou obrněnou platformu ve formě vozidla Bushmaster, což by pro vozový park české armády zákonitě znamenalo větší logistické komplikace, protože by se pro ně samozřejmě musel vybudovat naprosto nový systém údržby a oprav. Zakoupení nové platformy by dávalo smysl za situace, kdy by domácí průmysl nedokázal nabídnout srovnatelný prostředek, avšak v portfoliu českého obranného průmyslu se nalézají až čtyři typy obrněných vozidel potenciálně vhodných pro ženijní roli.

Jestliže se nejdříve zaměříme na vozidla se čtyřkolovými podvozky, tedy typem kategorie, do níž patří též samotný Bushmaster, pak připadá v úvahu např. obrněnec Gerlach od společnosti Zetor. Ten původně vznikl zejména pro výběrové řízení slovenské armády, lze si ovšem představit i jeho zavedení do Armády ČR.

Dalším kandidátem by patrně mohl být obrněnec MARS, jenž pochází od přeloučské firmy SVOS. Výrobce deklaruje, že toto vozidlo je určeno zejména pro plnění speciálních rolí, k čemuž jej předurčuje např. podvozek s možností samostatného řízení všech kol. MARS by tedy jistě mohl sloužit i jako univerzální ženijní platforma.

V neposlední řadě je třeba jmenovat obrněnec Patriot II 4x4 od společnosti Excalibur Army, který si navíc připsal i exportní úspěchy. Své uplatnění již našel například v armádách na Blízkém východě i ve východní Asii, navíc polská armáda plánuje do své výzbroje zavést přes tisíc těchto strojů v nejrůznějších provedeních. Nespornou výhodu vozidla Patriot II 8x8 představuje fakt, že je postaveno na podvozku firmy Tatra a k pohonu používá rovněž motory Tatra, což kromě vynikající pohyblivosti v těžkém terénu znamená také technickou příbuznost s již zavedenými automobily v Armádě ČR.

Jako ideální řešení otázky univerzální kolové platformy pro české ženisty by se však nabízelo jiné, větší vozidlo, a sice šestikolový obrněnec TITUS společnosti Tatra Defence Vehicle. Jedná se také o platformu postavenou na podvozku od kopřivnické automobilky, ovšem největší benefit obrněného vozidla TITUS představuje fakt, že je již zavedeno v Armádě ČR, která objednala celkově 62 vozidel ve třech modifikacích KOVS, KOVVŠ a MKPP. První verze slouží jako spojovací, druhá zajišťuje velitelské a štábní úkoly a třetí funguje jako místo koordinace palebné podpory, tedy vlastně prostředek řízení dělostřelecké palby. Oněch 62 exemplářů má však údajně představovat pouze začátek, protože Armáda ČR již dříve deklarovala svůj záměr zavést daleko vyšší počet vozidel TITUS.

Platforma TITUS je skutečně univerzálním obrněncem kategorie MRAV (Multi-Role Armoured Vehicle), což výrobce již v minulosti deklaroval prezentacemi studií, modelů či prototypů širokého spektra účelových variant. Do této nabídky patří také ženijní provedení vozidla TITUS, jež mohla veřejnost zhlédnout na veletrhu IDET 2021 a které bylo osazeno systémem SCD(L) (Surface Clearance Device Light) pro odstraňování min a dalších výbušných zařízení. Tento výrobek britské společnosti Pearson Engineering funguje v podstatě jako radlice, s jejíž pomocí se ze silnice odstraňují výbušná či jinak nebezpečná tělesa. Kromě radlice tvaru V, jež se hodí pro čistění cest a jež byla v roce 2021 k vidění na vozidle TITUS, existuje také radlice rovná, která slouží pro čištění rozsáhlejších oblastí. Je tak zřejmé, že obrněnec TITUS v oné vystavené konfiguraci v podstatě odpovídá tomu, co Armáda ČR požaduje coby prostředek k zajištění průchodnosti cest (RCP). Nosnost a modulární konstrukce vozidla TITUS by pak jistě umožnila také instalaci dálkově ovládaného pracovního ramena pro pyrotechnické práce (tedy pro poptávané vozidlo kategorie EOD) a stejně tak uzpůsobení vozidla pro obecné úkoly ženijní podpory (tedy pro konfiguraci nazývanou ŽEN).

V úvodu zmíněná studie proveditelnosti požadovala univerzální platformu o hmotnosti do 20 tun, čemuž Bushmaster odpovídá, protože jeho bojová hmotnost činí zhruba 15 tun. Český obrněnec TITUS je samozřejmě těžší, protože jeho hmotnost se (dle konfigurace) pohybuje mezi 23 a 27 tunami. Díky tomu však nabízí i vyšší nosnost a přepravní kapacitu, jelikož pojme až čtrnáct mužů, zatímco do australského vozidla se vejde nejvýše deset mužů. Další výhodou českého šestikolového obrněnce je právě jeho tatrovácký podvozek, který zajišťuje výtečnou průchodivost i těžkým terénem, což může být pro ženijní prostředek mimořádně důležité. Vedle toho je třeba zdůraznit, že TITUS představuje domácí konstrukci, jejíž výroba je plně lokalizována, protože šestikolové podvozky Tatra a obrněné karosérie se sériově vyrábějí v České republice. A ačkoliv by se na potenciálních dodávkách vozidel Bushmaster pro Armádu ČR měl podle dostupných informací podílet i domácí průmysl, je nereálné, že by jeho podíl na realizaci mohl dosáhnout úrovně srovnatelné se situací, že by přednost dostal plně český TITUS.

Záměr české armády zakoupit pro ženijní síly moderní víceúčelové kolové obrněnce nesporně reprezentuje krok správným směrem. Nutnost disponovat efektivními prostředky pro zajištění průchodnosti cest či pro zneškodňování min a dalších výbušných zařízení se projevila již díky různým expedičním operacím a současná válka na Ukrajině jen potvrzuje, že takovéto nástroje musí mít armáda i v konvenčním konfliktu vysoké intenzity. Volba vozidla Bushmaster pro tuto roli však vzbuzuje různé otázky, a to zejména v souvislosti s faktem, že jde o vozidlo technicky zcela nepříbuzné jakémukoliv typu v Armádě ČR. Z hlediska zjednodušení logistiky a operační efektivity a samozřejmě i z hlediska podpory obranného průmyslu by pak dávala větší smysl volba obrněnce domácí výroby, který je navíc v české armádě již zařazen. Tyto atributy splňuje právě vozidlo TITUS, které již navíc v ženijní variantě existuje a nabízí parametry, jež by pro české ženisty znamenaly dramatické zlepšení schopností.

Zdroj: KVAČR 2035, Ministerstvo obrany ČR, IDET, TDV