Plukovník gšt. Ing. Antonín Genser zastává od roku 2019 funkci velitele Velitelství teritoria. Před tím, v letech 2016-2019, působil jako náčelník štábu Pozemních sil. Mezi roky 2011-2016 byl zástupcem velitele 4. brigády rychlého nasazení. Byl také náčelníkem štábu 7. mechanizované brigády, náčelníkem oddělení vševojskové přípravy odboru bojové přípravy pozemních sil na Velitelství společných sil či velitelem 42. mechanizovaného praporu. Plk. Genser byl v rámci operačního nasazení v Kosovu (2004) a v Afghánistánu (2012). Pana plukovníka jsme se ohledně jeho nynější funkce zeptali na pár otázek.

Foto: Plukovník gšt. Ing. Antonín Genser | Ministerstvo obrany ČR

Pane plukovníku, když se řekne Velitelství teritoria, co si pod tímto pojmem máme představit?

Jedná se o relativně nový prvek systému velení a řízení AČR, který byl zřízen 1. 7. 2019. Je přímo podřízen NGŠ a je postaven na úroveň ostatních taktických velitelství. Jeho základní funkcionalita je velení Teritoriálním silám. Dislokace je v posádce Tábor.

Velitelství teritoria odpovídá za zabezpečení působností velitelství a Krajských vojenských velitelství vůči subjektům státní správy a samosprávy, mimo zajištění činností spojených s výkonem státní správy. Řídí spolupráci s územními orgány státní správy a samosprávy při zabezpečování obrany a řeší společně s nimi otázky krizového řízení. Koordinuje procesy související s výstavbou AZ v podřízenosti Krajských vojenských velitelství.

Jako své hlavní úkoly plní:
-    Zajišťování teritoriální obrany
-    Participuje na plnění úkolů AČR v rámci krizového řízení
-    Zajišťuje podporu spojeneckých jednotek na vlastním území
-    Plní úkoly operační přípravy státního území
-    Cestou KVV zabezpečuje mobilizační doplňování ozbrojených sil
-    Koordinuje procesy výkonu státní správy
-    Zabezpečuje přípravu občanů k obraně státu

Kdo dříve plnil tyto úkoly, než vzniklo Velitelství teritoria? V čem vidíte přidanou hodnotu tohoto útvaru?

V předcházejících letech plnila tyto úkoly Sekce plánování schopností MO. Jedná se o prvek strategické úrovně a toto řešení bylo poplatné době a situaci v AČR.

Foto: V letech 2011-2016 byl plk. Genser zástupcem velitele 4. brigády rychlého nasazení | Ministerstvo obrany ČR

Činnost Krajských vojenských velitelství a zejména jejich rot AZ vyžaduje komplexní podporu a právě tuto je schopno velitelství poskytnout. Zvyšující se počet AZ již vyžaduje jiný přístup k velení, plánování a zabezpečení.

Jeden z úkolů Velitelství teritoria je zajišťování podpory spojeneckých jednotek na vlastním území. Nedávno v rámci mezinárodního cvičení Saber Guardian 2021 Českou republikou projelo šest stovek amerických vojáků se 190 kusy vojenské techniky a Armáda České republiky americkým jednotkám v rámci výše uvedené akce poskytovala logistickou podporu. Jak hodnotíte splnění tohoto našeho úkolu?

Řízením a organizací podpory a zabezpečení tohoto přesunu bylo pověřeno Velitelství pro operace. Velitelství teritoria a KVV měly pouze podpůrnou roli z hlediska komunikace s orgány místní správy a samosprávy. Také jsme zabezpečovali menší část logistického zabezpečení. Z mého pohledu přesun proběhl dle plánovaného scénáře, bez problémů a negativního vlivu na obyvatele ČR.

Pokud by se např. opakovaly ničivé povodně, které jsme zažili v minulých letech, jak by nyní vypadalo zapojení Velitelství teritoria a celková koordinace sil?

Zcela jistě by se AČR postavila jako vždy k této situaci čelem, cestou Velitelství pro operace bychom obdrželi úkol k nasazení sil a prostředků společně s ostatními silami. Naše podstatná role je pak v koordinaci nasazení sil a prostředků v jednotlivých krajích. V těchto situacích není AČR nikdy sama. Své úkoly plní i kraje a jejich prvky. Kraje mají svá specifika a právě tam hrají podstatnou roli naše podřízená KVV. My organizujeme, koordinujeme a poskytujeme nadřízenému stupni informace a podklady k dalším rozhodnutím mimo naši působnost.

Často se hovoří o vojácích v Aktivní záloze ohledně jejich nasazení v případě krizí (koronavirus atp.). V jakém případě se počítá s nasazením záloh? Na sociálních sítích se můžeme nalézt různé komentáře záložníků, ze kterých vyplývá zklamání z toho, že nedošlo k jejich nasazení (resp. došlo pozdě a v omezené míře) v případě ochrany okresů, či další pomoci v aktuální situaci pandemie koronaviru. Nakonec i Vy sám jste na cvičení Hradba 2018 říkal „Nedělte armádu a zálohy, jsme jeden celek.“

To co jsem říkal, platí i nadále a zatím si pevně stojím. AZ je pevnou a stálou součástí AČR. Při každém nasazení a operaci se vždy zvažuje vhodnost, odbornost, udržitelnost, dostupnost a mnoho a mnoho dalších faktorů. Velitelství, které pak plánuje nasazení, vybírá na základě všech stanovených kritérií ty nejvhodnější síly a prostředky k nasazení. A to se přesně dělo. 

Chápu obrovskou chuť a snahu všech AZ zapojit se do procesu v těžké době, kterou jsme prožívali. V každém případě k nasazení AZ došlo v měsíci červenci a bude pokračovat i v srpnu pro účely zabezpečení chodu Národního očkovacího centra v O2 Aréně.

Koordinujete také procesy související s výstavbou Aktivní zálohy. V jaké kondici se AZ v současnosti nachází po prakticky roční odstávce a absenci cvičení?

Roční „odstávka“ zní sice dramaticky, já osobně to tak černě nevidím. Jsme schopni dohnat neprovedená zaměstnání v následujícím období. Výcvikový cyklus AZ je postaven tak, aby zohlednil i tyto situace.

Foto: Od 15. července je v Národním očkovacím centru O2 universum v Praze nasazena první rotace 55 vojáků a vojákyň v aktivní záloze (AZ) | Ministerstvo obrany ČR

K vašim úkolům patří i projekt POKOS, tedy příprava občanů k obraně státu, kdy vojáci navštěvují školy a provádí edukaci o Alianci atp. Má podle Vás jednorázová návštěva kýžený efekt? Nebylo by lepší, kdyby byla do učebních osnov zahrnuta pravidelná výchova, např. moderní pojetí dřívější branné výchovy?

POKOS je skutečně v dnešní době asi jediný projekt, který se zabývá přípravou občana k obraně státu. Nejsem odborník na školství v ČR, ale samozřejmě je logické, že větší četnost a prostor pro jakoukoli tématiku znamená lepší připravenost. V současnosti je systém nastaven takto a my se snažíme k této problematice přistupovat odpovědně a efektivně. V současných podmínkách je navíc dostupná kvanta studijních materiálů, publikací a příruček, ze kterých lze získat mnoho informací a znalostí. Je to o zájmu každého jednotlivce se dozvědět a naučit něco navíc. 

Foto: Plk. Genser navštívil výcvik AZ KVV České Budějovice na Boleticích | prap. Miroslav Lyga / Ministerstvo obrany ČR

Také v rámci projektu POKOS došlo k v rámci koronaviru k přerušení edukace. Kdy se vojáci zas budou moci vrátit do škol?

Na to je jednoduchá odpověď. V okamžiku, kdy hygienická pravidla dovolí tuto činnost opětovně provádět. Jsme připraveni.

Pane plukovníku, Česká republika se v rámci různých omezení způsobených koronavirem pomalu rozvolňuje. Jaké úkoly jsou nyní do konce roku pro Vás prioritní?

Prioritou je opětovné spuštění komplexního, zejména polního, výcviku AZ formou povolávání AZ na cvičení. V září tohoto roku připravujeme velké cvičení AZ HRADBA 2021. Bude to společné celorepublikového rozsahu a budeme cvičit společně s Pozemními a Vzdušnými silami.