Máme za sebou událostmi nabitý rok 2022, jemuž dominovalo téma ruské agrese proti Ukrajině a reakce na ni. Kromě přímé vojenské a další pomoci bránící se zemi situace přímo ovlivňuje průběh modernizačních procesů armád nejen členských států NATO, a současně nejen s těmito procesy pak souvisí také podpora a rozvoj kapacit obranného průmyslu. Před vánočními svátky bilancovala svůj první rok v čele resortu obrany ministryně Jana Černochová (ODS), která ve svém projevu zdůraznila trend růstu financování obrany, modernizační a akviziční projekty a významnou pomoc Ukrajině. V určitém kontrastu pak po Novém roce zazněla skeptická a kritická slova od prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiřího Hynka.

Foto: Ministryně obrany Jana Černochová ve svém prosincovém bilančním projevu zdůraznila trend růstu financování obrany, modernizační a akviziční projekty a významnou pomoc Ukrajině (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát

Ve středu 4. ledna vláda schválila dlouho připravovaný návrh zákona, kterým v souladu se svým programovým prohlášením zakotvuje v zákoně výdaje na obranu minimálně ve výši 2 % HDP. „Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Proto je nutné, aby členské státy Aliance svůj závazek ke společné obraně plnily,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Míry 2 % HDP chce vláda dosáhnout již v roce 2024, byť si nechává otevřená zadní vrátka: „Bude samozřejmě záležet na aktuální ekonomické situaci.“ Zákon nyní směřuje do Poslanecké sněmovny.

Prezident AOBP Jiří Hynek k tomu říká, že jde o chvályhodný čin, ale s určitou trpkostí připomíná, že Asociace jej navrhuje již od roku 2016, a dodává, že nechápe, proč se zákon dostává na stůl až po roce fungování nové vlády, která jej má nejen v programovém prohlášení, ale koalice jej měla i ve volebním programu. Určité obavy v této fázi vzbuzuje a nepochybně jedno z velkých témat pro Výbor pro obranu bude otázka, jaké náklady bude možné do celkových výdajů na obranu započítat.

Ze strany opozičního hnutí ANO zní obecně záměru vydávat na obranu 2 % HDP podpora, ale současně formuloval předseda Výboru pro obranu a exministr obrany Lubomír Metnar pochybnost, zdali bude ministerstvo obrany schopné v blízké době desítky miliard navíc efektivně investovat. Podle Jiřího Hynka až čas ukáže, jestli vláda nepodlehne pokušení do žádoucích vyšších výdajů na obranu započítávat náklady například na civilní dopravní infrastrukturu s odkazem na to, že ji potřebuje využívat také armáda.

Velmi kritický je prezident AOBP k akvizičním projektům Ministerstva obrany v uplynulém roce: „Od začátku války na Ukrajině si téměř denně ve zprávách přečtu, co všechno se pro naši armádu musí koupit. A jak je důležité mít zakotveny výdaje na obranu zákonem a že je potřeba vytvořit fond pro financování víceletých zbrojních projektů. Uplynula čtvrtina doby z působení této vlády, ale potřebné zákony ani nejsou v Poslanecké sněmovně. Z významných nákupů se uskutečnily pouze ty, které byly podepsány v minulosti, ale nové zatím podepsány nebyly.“

S výhradou, že byly vyjednány dva významné dary ve formě dalších osmi vrtulníků Venom a Viper od vlády USA, čímž jejich celkový počet dosáhne dvaceti, čtrnácti tanků Leopard 2A4 a vyprošťovacího vozidla Büffel od Německa, a podepsáno navýšení objednávky samohybných děl CAESAR od francouzské společnosti Nexter, lze s Hynkovým hodnocením souhlasit. Jednání o pásových BVP CV9030 MkIV mají skončit až na konci května 2023, a nadále probíhají jednání o nákupu tanků Leopard 2A7V i bojových letounů F-35A. Skončený není tendr na lehká útočná vozidla, urychlení modernizace výzbroje armády zatím není vidět ani oproti předpokladům KVAČR 2030 (naopak minimálně BVP jsou ve velkém skluzu, který nelze přičítat nenaplněným předpokladům koncepce v oblasti financování), ani v důsledku války na Ukrajině.

Rychlou reakci není příliš vidět ani v jiných oblastech. Jiří Hynek říká: „(...) podívejme se, co se reálně událo od 24. února, kdy došlo k ruské invazi na Ukrajinu. Narostl počet našich vojáků? Nikoliv, ba naopak. Nábor letošního roku nepřevýší odchody. Začaly se okamžitě doplňovat zásoby munice? Nevím o tom.“ Dodává, že armáda má ve skladech jen zlomek potřebné munice, zatímco na válečnou výrobu není Česká republika, podobně jako další západní země, vůbec připravena.

„V novinách čtu, jak od roku 2028 u nás budou létat letouny F-35, a přitom v armádě ještě jezdí vozy Praga V3S z padesátých let minulého století a dosud nebyly nahrazeny vozidly Tatra,“ vyvažuje optimistický tón, který zní z ministerstva s tím, že věří jen tomu, co se skutečně již stalo. Je jistě pravda to, co říká ministryně obrany, totiž, že nákup moderní vojenské techniky je během na delší trať. Stejně tak je ovšem pravdou, že například v Polsku a dokonce i na Slovensku (které splní závazek 2 % HDP na obranu již v roce 2023) sledujeme srovnatelné strategické projekty (nákup tanků pro polskou armádu, nákup kolových i pásových obrněnců pro slovenskou armádu), které jsou realizované nepoměrně rychleji než v České republice.

Klíčem ke zefektivnění akvizic mají být nová pravidla pro financování velkých strategických projektů. „Změna oproti dosavadní praxi bude spočívat v tom, že resort obrany bude mít každoročně úhrnnou sumu prostředků na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji používat na jednotlivé projekty. Díky tomu bude zajištěno stabilní financování, stabilita projektů jako takových a také ubude administrativa a dohled vlády zajistí potřebnou veřejnou kontrolu a transparentnost,“ uvádí tisková zpráva ministerstva obrany.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, AOBP