Plukovník Ivo Zelinka je v současné době velitelem Skupiny kybernetických a informačních sil v Olomouci. Mnoho lidí ho zná také jako vedoucího komunikace AČR, kterým byl v první polovině letošního roku. Život plk. Zelinky je však spojen hlavně se 43. výsadkovým praporem, resp. plukem. V minulosti se zúčastnil celkem čtyř zahraničních operací, jedné na území Kosova a třech v Afghánistánu. Ve Spojených státech absolvoval elitní kurz US Army Ranger School a také získal titul magistr vojenských věd na Univerzitě námořní pěchoty. Plk. Zelinka přijal naše pozvání a stal se jedním z dalších hostů našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s velitelem Skupiny kybernetických a informačních sil plk. Ivo Zelinkou / CZ DEFENCE

Historie působení jednotky, které nyní plukovník Zelinka velí, spadá do roku 1998. Tehdy byl vytvořen první samostatný tým CIMIC (Civil-Military Cooperation) pro oblast Prijedor a Sanski Most v misi SFOR. K vytvoření jednotky CIMIC se Česká republika zavázala v rámci výstavbových úkolů při vstupu do NATO, a tak už bylo v roce 2001 zřízeno Středisko CIMIC v posádce Tábor. K 1. lednu 2020 došlo k reorganizaci celého vojenského útvaru, který se začlenil do organizační struktury nově vzniklého Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO) a změnil se název na Skupina kybernetických sil a informačních operací (dnes Skupina kybernetických a informačních sil). Jednotka nadále nese všechny schopnosti bývalého 103. centra CIMIC/PSYOPS (Psychological Operations), ke kterým v rámci výstavby nových schopností přibyly především informační operace, informační podpora, kybernetická ochrana a informační operace v kybernetickém prostoru. Velení a štáb najdeme v Žižkových kasárnách v Olomouci, kde je také část jednotek, další jsou potom částečně v kasárnách Bystrovany v Olomouci a částečně v Brně.

Specialisté Skupiny kybernetických a informačních sil jsou v současné době nasazováni do zahraničních operací v Iráku (Operation Inherent Resolve) a Litvě (Enhanced Forward Presence). Středisko informačních operací v sobě integruje schopnosti CIMIC a PSYOPS. Specialisté střediska jsou předurčeni k podpoře jednotek AČR, NATO a EU a plní úkoly civilně vojenské spolupráce a psychologických operací dle standardů NATO. Při národní i mezinárodní přípravě příslušníků střediska je kladen důraz na vysokou odbornou způsobilost v oblastech CIMIC a PSYOPS, na jazykové dovednosti a znalosti kulturně-politických reálií. Specialisté udržují kontinuitu poznatků získaných během působení při zahraničních operacích v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku, Afghánistánu, Mali a jiných oblastech.

Plukovník Zelinka v rámci rozhovoru doplňuje, že olomoucká posádka je jedna ze dvou základních složek Velitelství kybernetických sil a informačních operací. Ta druhá část je v Brně a věnuje se obraně kyberprostoru, zatímco útvar v Olomouci se zabývá informačními operacemi v tom nejširším slova smyslu. Informační operace nejsou žádné hry na počítači a jen malá část jednotky se věnuje programování. „Zbytek, kdybych to měl přeložit do lidské řeči, jsou například copywriteři. Tedy jde o vojáky, kteří píší dobré kreativní texty se zásahem cílové skupiny. Dále jsou to lidi, kteří dokáží pracovat s kamerou a s fotoaparátem. Jsou to grafici, kteří dokáží udělat rozumnou postprodukci a jsou to lidi, kteří rozumějí psychologickým aspektům sdělování informací. A jsou to rozhodně i programátoři. Jsou to lidi, kteří dokáží být přičleněni k nějaké bojové jednotce a vytipovat si situace, které jsou vhodné pro zapojení možné psychologické nebo informační operace. Kdyby se to přirovnalo k vysoké škole, tak to máte hned několik oborů,“ představuje blíže zaměření jednotky plk. Zelinka.  

Zajímalo nás, zda je práce a efektivita útvaru nějak měřitelná a co je vlastně pro skupinu „bojištěm“. Jde o kyberprostor, sociální sítě nebo o jiný prostor?. Podle velitele Skupiny kybernetických a informačních sil  je potřeba kybernetický prostor chápat jako jednu z domén bojišť, podobně jako jsou již známé domény země, moře, vzduch. „Námořnictvo, to je ponorkové a hladinové loďstvo a tak dále, my máme kyberprostor, to je naše prostředí, ale působíme i mimo něj. Třeba jednotky CIMIC z definice působí spíše ve fyzickém prostředí, ale Středisko informačního působení má své místo v kyberprostoru, takže je už z definice jasné, že působíme primárně tam,“ vysvětluje plk. Zelinka.

Výsledky práce útvaru jsou podle plk. Zelinky vidět. Ostatně efektivitu práce si mohl ověřit a vyzkoušet ještě před svým příchodem do Olomouce. „Mám tu ohromnou výhodu, že jsem půl roku strávil na generálním štábu v pozici člověka zodpovědného za komunikaci armády a řadu těch produktů lidé mohli dennodenně vidět například na sociálních sítích Armády České republiky,“ říká Ivo Zelinka a doplňuje, že při konstrukci komunikační strategie bylo pro něj vždy důležité stanovit si cíle komunikace a pak připravit přesné zadání do nynějšího působiště v Olomouci, kde byla celá komunikace zpracována. No a pak je potřeba vnímat také finále v podobě umístění a řízení diskuse a tak dále. Podobně probíhala práce na sociálních sítích. Další zajímavostí pro styl práce je určitě fakt, že kybernetické a informační operace AČR jsou ve stádiu výstavby. To znamená, že nejde o práci podle manuálu nebo zavedených činností, ale jde o možnost mnoho věcí realizovat na základě vlastních nápadů a postupů, které se postupem času stanou normou. „To jsou obecně věci, které já vyhledávám. Ať už to bylo u výsadkářů, kdy jsem byl spoluzodpovědný za výstavbu výsadkového pluku, kde nebylo možné se ve všem držet zajetých kolejí, ale bylo třeba se inspirovat buď v zahraničí, nebo to vymyslet úplně na zelené louce. A tady je to dost podobná situace. Koneckonců i kybernetické síly vznikly v ten samý rok, co vznikl výsadkový pluk. Takže řadu věcí, které jsme museli řešit u výsadkového pluku, musím řešit i tady. A je jedno, jestli jde o doktrínu, nemovitou infrastrukturu, výcvik, vybavení, naplněnost personálem,“ říká plk. Zelinka.

Jak už jsme uvedli, Středisko informačních operací v sobě integruje schopnosti CIMIC a PSYOPS. V české armádě působí obě tyto složky pod jednou střechou, ale v některých zahraničních armádách pracuje CIMIC separátně. Podle plk. Zelinky je potřeba zejména vysvětlit, co to je informační operace. „Zní to vědecky, ale když popíšu jednotlivé elementy a čeho tím chci dosáhnout, tak je to marketingová kampaň. Vy si definujete nějaké cíle a definujete si, co tím chcete sdělit. Kampaň nebude mít jen jeden vrchol a bude tam několik informačních výstupů. Výsledky si budete nějak měřit, jestli to k něčemu bylo, jestli to někoho zaujalo, jestli tam došlo k nějaké změně vnímání určitého problému,“ vysvětluje plk. Zelinka a pokračuje: „To je ten rozdíl oproti psychologickým operacím. Ty se využívají výhradně válečně. Cílí se na nepřátelské vojáky a snažíte se o dosažení měřitelného taktického efektu – třeba, aby se vám vojáci sami vzdávali. Když například vidíte video ukrajinské armády, jak slušně zachází s ruskými zajatci. Vidíte dobré podmínky, ve kterých zajatci žijí, tak to je ten psychologický aspekt. Když to vidí ruský voják třeba na ruské sociální síti, tak si říká, ono to není špatné se nechat zajmout. Vlastně nic nehrozí. Nezabijí mne a pak mne pustí.“ Podstatou každé takové kampaně je práce s informacemi a emocemi.

Součástí kybernetického boje se stalo také vypouštění cílených dezinformací. Proto nás zajímalo, zda Skupina kybernetických a informačních sil takový nástroj využívá. Plukovník Zelinka to odmítá s tím, že jde také o morální aspekt a uvádí dva důvody, proč dezinformace nevypouštějí: „Máme demokracii, to znamená pracovat s dezinformacemi je prostě špatně. V demokracii potřebujete důvěru obyvatelstva. A druhý důvod je, že na každou lež se dříve nebo později přijde, je to jen otázka času. Někdy to trvá hodiny, dny, někdy roky, ale nakonec se na to přijde. Armáda nebo obecně stát, nemá cennější devizu, než je jeho kredibilita. To, co říká, myslí smrtelně vážně a má to ověřené. Když se podíváte na to, co za půl roku řekla armáda na sociálních sítích, tak tam nedokážete najít žádnou lež, protože to je ten nejvyšší imperativ. Situace Ruska je úplně jiná, protože to není demokratická společnost. To znamená, že si dovoluje lhát vůči vlastním obyvatelům nebo vojákům, protože rozsévat nedůvěru je v jeho modu operandi. Ale my jsme úplně jiná země,“ říká velitel Skupiny kybernetických a informačních sil plukovník Ivo Zelinka.

S plk. Zelinkou jsme dále hovořili například o způsobu komunikace mezi AČR a obyvatelstvem ČR, o tématech, které je třeba diskutovat ve veřejném prostoru, o britském vzoru v komunikaci či o spolupráci s ostatními armádami Aliance. Dozvěděli jsme se také, že jednotka je vlastně nasazena neustále, i v době míru a také jsme si povídali o tom, jaký vliv mají kybernetické a informační kampaně na tvorbu obranné strategie státu. Ostatně právě tento dokument bude ve středu na svém pravidelném zasedání projednávat a schvalovat vláda České republiky. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE