Generálmajor Ing. Ivo Střecha je v současné době ředitelem Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany, který je přímo podřízen náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky. Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany odpovídá za koncepční činnosti a za odborné a metodické řízení výstavby a rozvoje pozemních sil, vzdušných sil, schopností Armády České republiky v kybernetickém prostoru, vojensko-civilní spolupráce (CIMIC – Civil-Military Cooperation), psychologických operací (působení) v místě nasazení (PsyOps – Psychological Operations) a záchranné a výsadkové služby Armády České republiky. Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany také koordinuje proces udržení a rozvoje schopností Armády České republiky. Pana generála jsme se v rámci jeho funkce zeptali na pár otázek, které nás zajímají.

Foto: Generálmajor Ing. Ivo Střecha, ředitel sekce rozvoje sil MO | army.cz

1) Vážený pane generále, o důležitosti Sekce rozvoje sil MO nepochybně svědčí  také fakt, že jí vede dvouhvězdičkový generál, přesto ji veřejnost moc nezná. Můžete nám představit, co je hlavní úlohou vaší sekce?

Jak vyplývá z názvu, sekce odpovídá za rozvoj pozemních, vzdušných a kybernetických sil. Zásadním způsobem přispívá do koncepčních dokumentů  o výstavbě ozbrojených sil. Těmi jsou třeba Dlouhodobý výhled pro obranu nebo Koncepce výstavby AČR. Sekce zpracovává dílčí koncepce rozvoje jednotlivých sil a na ně navazující programy rozvoje. Tyto programy určují, co resort pro jednotlivé síly pořídí, za kolik peněz a v jakém časovém horizontu.  Sekce rozvoje sil pro náčelníka generálního štábu v podstatě dohlíží na celý proces pořizování zbraňových systémů.

Sekce zodpovídá za prvotní identifikaci požadavku, specifikaci jeho parametrů a přidělení finančních zdrojů. Poskytuje podporu sekci vyzbrojování při vlastní akvizici a zodpovídá za celkové zavedení pořizovaného systému do operačního použití. To platí pro movitý i nemovitý majetek. 

2) Jaké všechny konkrétní projekty tedy vaše sekce řeší?

Odpovídá za ty velké a veřejnosti už dobře známé strategické projekty, jako je třeba pořízení nového pásového BVP, multifunkční helikoptéry, SHORAD, MADR, děl ráže NATO, nákup nových dopravních letadel, pořízení ručních zbraní. Řešíme ale také další stovky menších projektů v desítkách miliard korun.  Z nemovitého majetku jsou to hlavně projekty výstavby a revitalizace posádek všech sil, letišť nebo vojenských výcvikových prostorů.

Mimo to jsme garanti systému přípravy vojsk, rozvoje učebně výcvikové základny, obsahu karierové přípravy všech příslušníků armády, zodpovídáme za standardizaci, doktrinální podporu a odbornou přípravu desítek vojenských odborností v rámci pozemních, vzdušných a kybernetických sil. O našem příspěvku ke spolupráci ČR a Aliance nebo EU snad ani není nutné hovořit.

Jak je tedy z tohoto výčtu zřejmé, naše práce má dopad na značnou část rozvoje schopností naší armády. Zejména v mediálním prostoru je naší práci věnována dostatečná pozornost.  

Foto: Generál Střecha spolu s generálem Hasalou při přehlídce nastoupených jednotek profesionálních vojáků a záložníků | autor: Hana Jurčová, CKIT VeV-VA / army.cz

3) Na facebooku armády  je motto „Bez těžké brigády není armády“. Mohl byste veřejnosti přiblížit, jaké další projekty kromě nejznámějších jako je koupě nových BVP a děl ráže NATO probíhají, aby ČR naplnila svůj závazek vůči Alianci o tom, že bude mít „těžkou brigádu“?

„Těžká brigáda“ není opravdu jenom o pořízení nového BVP a děla - jakkoliv klíčové tyto projekty jsou. Je to nutné vnímat jako komplexní proces. Mluvíme o desítkách projektů k výstavbě nebo rozvoji stávajících schopností v oblasti systému velení a řízení boje, manévru, podpory a bojové podpory podle aliančních standardů. Vše musí fungovat v symbióze. 

Vůbec nejdůležitější součástí výstavby těžké brigády je příprava personálu. Pořizujeme zbraňové systémy generačně a  technologicky značně odlišné a pokročilejší než to, co máme k dispozici teď. Současně s nákupem zbraňových systémů  dohlížíme i na systém přípravy personálu ve všech oblastech - vzdělávání, výcviku, cvičení a hodnocení. 
Pořizujeme nové prostředky pro simulaci, nové trenažery a optimalizujeme výcvikové kapacity Velitelství výcviku Vojenské akademie.
       
4) Co se oblasti nákupů týká, politici a vedení resortu mluví o tom, že finanční dopady koronakrize na armádu nedolehnou. Mluví se o posunutí splátek v čase, o posunutí některých projektů i o rušení některých méně důležitých projektů. Mohl byste nám přiblížit, co se ve vaší sekci, případně v celé armádě děje, když se od politiků dozvíte, že plánovaný finanční rámec se zmenšuje?

Rozpočet armády je pro naši práci zásadní. Bez stabilního rozpočtu a jeho předvídatelného vývoje se výstavba armády dobře a promyšleně dělat nedá. Pořizujeme materiál, který si žádá ne desítky, ale stovky miliard v horizontu 6 až 8 let. Dodávky materiálu a jeho financování, to není otázka dvou nebo tří let. Jakákoliv změna v objemu získaných financí se okamžitě projeví. Důležitým faktorem je také délka a úspěšnost akvizičního procesu. 

Netvoříme „nákupní seznam“ podle toho, co nás napadne. Zásadní koncepční dokumenty nám jasně stanovují, co a kdy pořizovat. V případě, že dochází ke změnám dostupných prostředků na investice (a nemusí to být vždy jen kvůli sníženému rozpočtu), revidujeme priority. Je to v podstatě nepřetržitý proces, jehož výsledkem nesmí být degradace našich cílů a zhroucení celé architektury výstavby sil.

Je důležité, aby si veřejnost uvědomila, že drastické snížení rozpočtu armády v souvislosti s pandemii COVID-19 by mohlo mít za následek až fatální snížení bojeschopnosti. 

Foto: Generálmajor Ivo Střecha, ředitel sekce rozvoje sil MO, a admirál Francis Morley, ředitel Úřadu pro mezinárodní programy. | autor: rotmistr Tomáš Zwettler, 15. ženijní pluk / army.cz

5) Současné vedení resortu obrany je v otázkách akvizic oproti předešlým letům poměrně aktivní. Domníváte se, že tehdejší odsouvání nákupů postavilo dnešní armádu do nelehké situace, kdy jí tak trochu ujíždí vlak?

Nebylo by správné, abych touto cestou negativně hodnotil práci předchozích vedení resortu a armády. Pracovali v jiných podmínkách a v jiných souvislostech. Pravdou je, že z hlediska bojeschopnosti armády, rozvoje a v některých případech i udržení schopností jsme dospěli do stavu, že už nemůžeme dál bádat. Vnitřní dluh z minulosti je velký. Proto musíme konat a to hned. Současné vedení resortu a armády dělá maximum pro to, aby naše ambiciózní plány byly naplňovány, a mohu říct, že se mu to i daří. Akvizice v roce 2019 a na začátku tohoto roku tomu nasvědčují. Pevně věřím, že i přes šok, způsobený pandemií, bude rozvoj armády pokračovat potřebným tempem. 

6) Jaké nejvýznamnější zakázky z pohledu rozvoje pozemních a vzdušných sil mají být uzavřeny ještě v tomto roce?

U pozemních sil, předpokládám uzavření smlouvy na pořízení děla 155mm, systém řízení palby dělostřelectva a technické zhodnocení tanku T72M4 CZ. U vzdušných sil je to pořízení prostředků protivzdušné obrany krátkého dosahu SHORAD a modernizace 7 vrtulníků Mi -171. 

Akviziční proces je extrémně složitý. Opravdu nenakupujeme v konfekci, ale pořizujeme technologicky složité systémy s předpokládanou dobou používání dvaceti až třiceti let. Těch parametrů k posuzování vhodnosti a výhodnosti řešení, a nastavených kontrolních mechanismů je mnoho. Navíc se jedná o finančně nákladné projekty, které mohou vyvolat určitou míru nezdravé soutěživosti mezi aktéry na poli  vojenského průmyslu. 

7) Veřejnost hodně diskutuje o akvizicích techniky, která je vidět. Jsou to  bojová vozidla pěchoty, děla, auta nebo  ruční zbraně. Jaké další projekty pro rozvoj schopností armády považujete za důležité Vy?

Všechny projekty jsou důležité. Mluvil jsem o jejich symbióze. Nelze mít jen BVP, jen děla nebo jen ruční zbraně. Prioritou je pro nás vyzbrojená těžká brigáda.

8) Svou vojenskou kariéru jste začal u tankistů. Tanky T-72M4 chce armáda zatím jen technicky zhodnotit. Kdy předpokládáte, že současné tanky nahradí v AČR tank nový?

I když bych jako tankista hrozně rád v sestavě těžké brigády viděl nový tank k určitému termínu, jsem realistou. V celém světě probíhají diskuse o budoucnosti tanku na bojišti, o jeho schopnostech a možnostech. Existuje několik společných projektů států Evropské obranné agentury, které se problematikou tanku zabývají. Závěry z analýz a výsledky projektů nejsou až tak jednoznačné a osobně si myslím, že asi dvouletým posunutím zahájení projektu nic neztrácíme Naopak - získáváme prostor pro přijetí co nejefektivnějšího řešení. Technické zhodnocení stávajícího tanku, jehož zásadní a v mnoha ohledech zdařilá modernizace proběhla na začátku tohoto tisíciletí, je nezbytností pro výstavbu těžké brigády k roku 2025. Tento tank bude použitelným na soudobém válčišti v rukou našich výborně připravených aktivních záloh i po pořízení tanku nového. 

9) Jak vlastně vzniká zadávací dokumentace, kterou generální štáb předává na Sekci vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany? 

Generální štáb předává sekci specifikaci na pořízení majetku, která se stává součástí zadávací dokumentace. Tvorba specifikace je složitý proces. Ten se primárně odvíjí od požadovaných schopností, takticko-technických požadavků na daný zbraňový systém a alokovaných zdrojů. Tomu předchází průzkum nebo analýza trhu. U složitějších projektů se zpracovávají tzv. studie proveditelnosti. 

Foto: Generálmajor Ivo Střecha při slavnostním otevřením nového cvičiště řízení kolové techniky ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá. | autor: kpt. Monika Novánková, VeV-VA / army.cz

10) Je náročné přetlumočit požadavky vojáků úředníkům ministerstva?

Jsme jeden tým. Nemyslím si, že komunikace kvůli těmto požadavkům je složitá. Voják, i jak říkáte úředník, rozumí tomu, že chceme-li být důvěryhodným partnerem a členem Aliance, musíme plnit své závazky. Bez dobře vybavených a vycvičených útvarů to zkrátka nebude možné. 

11) Rozvoj sil znamená i rozvoj Vzdušných sil AČR. Pomalu bude končit pronájem víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen. Jaký je záměr armády do dalších let? Udržení současné techniky, která je dle všeho ekonomicky poměrně výhodná, či je na místě úvaha o nové platformě?

Všechny schválené strategické koncepce pro výstavbu ozbrojených sil počítají s nadzvukovým letectvem i v budoucnosti. Již v minulém roce vznikl pracovní tým, který ustanovil náčelník generálního štábu. Tým tvoří mí lidé. Zahájili komplexní analýzu stavu současného taktického letectva Vzdušných sil, úkolů vyplývajících z povinnosti ochrany vzdušného prostoru ČR a Aliance, a analýzu trhu. Požádali kompetenční centrum Joint Air Power Competence Centre (JAPCC) o posouzení a návrh schopností taktického letectva  při zabezpečení společné ochrany vzdušného prostoru Aliance. Výsledkem bude vojenské doporučení pro politickou reprezentaci. 
 
12) Pane generále, v jakém stavu by podle Vás měla být česká armáda v roce 2025?

Tento stav je definován v našich základních dokumentech – Koncepci výstavby AČR a střednědobém plánu. Budeme dělat vše proto, aby se tato vize uskutečnila. Klíčové je zachování stabilního rozpočtu a jeho předvídatelného vývoje.