Když se na summitu ve Walesu v roce 2014 vedoucí představitelé NATO dohodli, že se výdaje na obranu do deseti let posunou nejméně ke 2 % HDP, byl to signál, že je potřeba reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě – stalo se tak několik měsíců po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Dvě procenta HDP ze státního rozpočtu podle zprávy NATO za loňský rok na obranu loni vyčlenily pobaltské země, Spojené státy, Řecko, Polsko a Velká Británie. Česko se s 1,34 % HDP na obranu umístilo na šesté pozici odzadu. Naše pozice se však od příštího roku změní, a to na základě navýšení stávajících výdajů na obranu na 2 % HDP. Nicméně některé země se v reakci na současnou bezpečnostní situaci rozhodly své výdaje navyšovat i nad hranici 2 % HDP. Také na posledním summitu Aliance ve Vilniusu se vedla diskuse o tom, že do příštího období by dvouprocentní výdaje na obranu pro členské země měly být spíše spodní hranicí nežli stropem, což potvrdil i generální tajemník Stoltenberg s tím, že splnění stanovených cílů si vyžádá i posílení zbrojního průmyslu. „Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany," řekl Stoltenberg. 

V této souvislosti jsme členům Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny ČR a členům Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR položili následující otázku: Je v možnostech našeho státního rozpočtu ještě zvýšit výdaje na obranu nad 2 % HDP?

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

O tom, že by 2 % HDP na obranu byla minimální hranicí, se hovoří od začátku ruské agrese na Ukrajině s ohledem na to, v jakém stavu se armády jednotlivých spojeneckých zemí nachází, ale je třeba si uvědomit, že výše nákladů se vždy bude odvíjet od konkrétních potřeb armády pro zajištění obranyschopnosti a ekonomických možností jednotlivých zemí a rovněž od politického konsenzu v rámci vyjednávání výše rozpočtových prostředků vynakládaných na armádu. Až za vlády hnutí ANO se podařilo klesající trend financování obrany otočit a rozpočet začal postupně růst a díky tomu došlo k nastartování modernizace Armády České republiky. Po schválení zákona, který zakotvuje 2% hranici výdajů na obranu dojde ke skokovému navýšení rozpočtu a bude záležet, jak bude resort efektivní z hlediska plánování jednotlivých akvizic, aby byly veřejné prostředky vynaloženy účelně a resort obrany, potažmo vláda, tyto své kroky odargumentoval nejen před poslanci, ale i před veřejností. Je třeba si uvědomit, jaké finanční prostředky by byly vynakládány, když si uvědomíme například HDP Německa, které do současné doby nedosahuje 2% hranice výdajů na obranu a zdali tyto prostředky vůbec půjdou účelně vynaložit a také před veřejností obhájit. Například v loňském roce dosáhlo 2 % HDP 7 zemí, letos se očekává 9 zemí z celkem 31 spojenců. Jsou země, které dávají dnes více než 2 % HDP, jako třeba USA nebo Řecko, a jedná se tedy spíše o individuální rozhodnutí.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Pod slova generálního tajemníka bych se podepsal. Jsme v situaci, kdy nesmíme podcenit modernizační proces naší armády. Pro bezpečnost Evropy je důležitá živá síla, a proto musíme investovat jak do technologií, tak do techniky, která vojáky ochrání. Musím upozornit i na to, že na summitu zaznělo, že 2 % jsou již povinnost a jedná se pouze o odrazový můstek. Celá Evropa včetně ČR usnula na vavřínech pod vidinou, že v 21. století nedojde k vojenským konfliktům. Bohužel opak je pravdou. Jsem rád, že se nám podařilo prosadit zákon o financování obrany, ale i tak na nás čeká velké množství modernizací a investic do živé síly – kde 2 % budou opravdu "jen" podlahou. Bavíme se o pořízení supersoniců, obměně mechanizované brigády, podpoře logistiky či posílení vzdušné obrany. Také si musíme říct, že co uděláme dnes, propíše se do obrany v horizontu 5–10 let. Státní rozpočet není v dobré kondici, tak musíme pracovat s tím, co máme a chytře naložit i s těmi 2 %. Občan České republiky musí žít v bezpečné Evropě, a proto je nyní obrana prioritou a pokud bude nutné navýšit rozpočet obrany na vyšší procento HDP, určitě pro to zvednu ruku. Hlavním parametrem pro mě je maximální zapojení českého průmyslu. Jedno je jisté – jsme součástí armády, která je největší na světě a díky této situaci se mezinárodní vztahy se spojenci NATO prohlubují. Je potřeba i nadále klást důraz na větší propojitelnost armád.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

To, že se podařilo zvýšit výdaje na 2 % HDP je obrovský úspěch této vlády a patří jí za to dík. Je potřeba říct, že se to chystalo bez ohledu na ruskou agresi na Ukrajině. Nelze donekonečna neplnit to, k čemu jsme se zavázali při vstupu do Severoatlantické aliance. Je důležité, aby každý stát k tomu přistupoval takto, což se dosud bohužel nedělo. Jedna věc jsou finance, ale podle mě je důležitější jejich smysluplné využití. Zvýšení na 2 % s sebou nese důležité úkoly a výzvy. Všichni víme, v jakém stavu je státní rozpočet a jakékoliv další navýšení by bylo v tuto chvíli složité.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Já téma zvyšování výdajů na obranu vnímám ve dvou rovinách. Tou první jsou závazky vůči NATO, kde je zcela jasné, že všichni alianční partneři mají na svou obranu vynakládat minimálně 2 % HDP. Nás v tomto bohužel dohání naše vlastní minulost – v uplynulých téměř 25 letech, kdy jsme členy NATO, jsme tento závazek nebyli schopni trvale udržet, prakticky ho neplníme od roku 2005. Důležitost obrany České republiky stoupla se zhoršenou bezpečnostní situací, kterou za poslední rok a půl naštěstí vnímá už i většina kolegů politiků i české společnosti. Resort obrany tak konečně příští rok podle schváleného plánu svého financování 2 % HDP dosáhne, což považuji za velký úspěch naší vlády. Musím ale zdůraznit, že už tady se jedná o obrovský finanční nárůst v minimální možné době oproti předchozím pár letům, kdy jsme jako stát nevynaložili ani 1,5 %. Druhou rovinou je stav veřejných financí a rozpočtu České republiky. Našeho závazku jsme nyní schopni dosáhnout a udržet ho, schválili jsme proto i zákon, který tuto povinnost jasně stanovuje. Za předpokladu dlouhodobého růstu HDP pak logicky při držení úrovně dvou procent porostou i výdaje na obranu, což umožní kontinuální modernizaci a rozvoj armády a ministerstva. My k veřejným financím musíme jednoznačně přistupovat s péči řádného hospodáře, při plánování státního rozpočtu je nutné zohledňovat společenskou a ekonomickou situaci. Proto se domnívám, že uvažovat v tuto chvíli o zvýšení výdajů nad požadovanou úroveň je nereálné. Náš dluh vůči spojencům i Armádě ČR je dlouhodobý a vysoký, ale jeho řešením podle mě není slepé navyšování nad rámec toho, co si v současné situaci můžeme realisticky dovolit.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

V situaci, kdy příští rok bude poprvé platit zákon, přikazující vyčlenit na výdaje na obranu nejméně 2 % HDP, si myslím, že k takovému kroku ještě nenazrála doba. Výdaje na obranu v posledních letech výrazně rostou a hlavní výzvou je nyní mít bezvadně fungující proces akvizic vojenského vybavení, abychom daná 2 % HDP bezproblémově a efektivně využili a smysluplně proinvestovali. Co se týče dalšího navyšování výdajů nad 2 % HDP, tak pro něj v současné rozpočtově napjaté době nevidím prostor. Vzhledem k výhledu výše HDP lze předpokládat, že výdaje na obranu v dalších letech překročí 160 mld. korun ročně a budou tak představovat asi 7 % všech státních výdajů. Toto číslo považuji za dostatečné a adekvátní. Tato vláda svými kroky jasně dokazuje, že je pro ni bezpečnost a obranyschopnost naší země prioritou.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Jsem pro postupné plnění cílů. Nejbližší dva rozpočty budou složité a jen dodržení dvou procent není samozřejmé a bezbolestné. Zvýšení nad 2 % sebou nese omezení v jiných výdajových kapitolách, nebo rozhodnutí na úrovni EU – místo domu po babičce nějaké zbraně.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Investovat do obrany musíme, pokud se chceme považovat za suverénní stát. Navíc máme závazky vůči našim partnerům v NATO k zajištění kolektivní obrany, která nám dává mnohem větší jistotu našeho bezpečí, než kdybychom se měli spoléhat jen sami na sebe a současně i tehdy, budeme-li brát vážně reálná rizika agrese, která nikdy nevymizela, ale naopak ještě agresí Ruska na Ukrajinu narostla. Nyní jsme se dopracovali k vyčlenění 2 % HDP k výdajům na naši obranu, což znamená desítky miliard korun do rozpočtu resortu obrany navíc každý rok. Reálně jsme ale v situaci, kdy doháníme ztráty a váháme s některými klíčovými zbrojními zakázkami a dostáváme se k nim až v době, kdy je velký tlak na straně poptávky v rámci zbrojního průmyslu, který také nebyl na navýšení poptávky připraven. Takže v tuto chvíli budu sledovat to, zda bude vůbec v našich možnostech reálně ta 2 % z HDP na nákupy využít, či zda v prvních letech jen budou končit ve fondu, jehož vytvoření bylo pro realizaci dlouhodobějších a nákladnějších zakázek schváleno. Bezpečnostní situace v Evropě ani ve světě není vůbec klidná a bohužel musíme počítat s takovým ohrožením, které bude vyžadovat překročit ve výdajích limit 2 % HDP. Předpokládám, že k takovému kroku budeme přistupovat jen v situaci bezprostředního ohrožení, tedy ve výjimečné situaci, která to bude vyžadovat. Nacházíme se v problematické ekonomické situaci a v období, kdy veřejné finance potřebují důkladnou revizi a výdaje státu potřebují úspory. Musíme nepochybně respektovat i jiné priority a neměli bychom opomíjet i jiné výdaje, které nám pomohou být bohatou a úspěšnou zemí a našim občanům budeme schopni zajistit důstojný život.

Michaela Opltová (STAN), člen výboru

Kolektivní obrana v rámci NATO spočívá v zapojení všech členů Aliance. Každý stát má jiné možnosti, ale závazek výdajů na obranu 2 % HDP platí pro všechny členy. Apel generálního tajemníka vnímám především ve směru k těm státům, které toto nesplňují. Razantní zatížení rozpočtu jednoho státu nezlepší celkovou obranyschopnost o tolik, jako vyrovnané financování napříč Aliancí. Všichni jsou si vědomi toho, že rozhodující proměnná v naší bezpečnosti je délka konfliktu na Ukrajině a geopolitické status quo na jejím konci. Všichni stále věříme ve vítězství Ukrajiny, což je pro nás jediný možný konec. Pro NATO poté bude velkou výzvou přijetí Ukrajiny, čímž by se zásadně zvýšila vojenská kapacita východního křídla Aliance. Zaměříme-li se pouze na možnosti našeho státního rozpočtu, klasik by chtěl říci ”zdroje jsou”. Musíme ale nalézt rovnováhu mezi výdaji na obranu a efektivním čerpáním těchto prostředků. Armáda i ministerstvo má dlouhodobou koncepci rozvoje i investiční plány, které kalkulují s finančními zdroji ve schválené míře 2 % HDP. V rámci případného zvýšení by muselo dojít k přepracování těchto plánů, urychlení vyhlašování veřejných zakázek se všemi dalšími náležitostmi. Ve chvíli, kdy se snažíme zachránit udržitelnost důchodového systému, ukotvit důstojné platy pro učitele a zabránit neřízenému zadlužení země, není možné vydávat na obranu o mnoho více než kolik vyplývá z našich závazků. Státní rozpočet není bezedný kelímek v KFC, kde si každý natočí, kolik chce. Musíme se chovat jako zodpovědní hospodáři, což v časech doznívající krize není nijak jednoduché. V posledních letech jsme mohli pozorovat, že rozpočet ministerstva obrany byl právě tím otloukánkem, který byl podhodnocen oproti jiným resortům, což se za poslední rok a půl změnilo. Musíme tudíž najít správnou cestu, aby zvýšené výdaje na obranu nebyly na úkor kvality zdravotnictví nebo výstavby dálniční sítě či vysokorychlostní železnice. V neposlední řadě ale nesmíme zapomenout na fakt, že armáda není jenom o penězích, ale především o lidech. Je o našich vojácích, kteří si tuto profesi vzali za své životní poslání. Pokud nebudeme mít adekvátní zázemí pro výkon jejich služby, odpovídající ohodnocení a možnost dalšího rozvoje, bude téměř zbytečné vlastnit nejmodernější stíhačky, obrněné vozy nebo drony.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Domnívám se, že výdaje ve výši 2 % HDP jsou více než dostačující. Spíše je to o efektivním využití těchto prostředků, o opravdu promyšlených nákupech, dobře vyjednaných podmínkách zapojení domácího obranného průmyslu, co největší soběstačnosti. Vzhledem k opravdu připraveným projektům by byl problém utratit i ty 2 %, bohužel aktuálně budeme utrácet za předražené F-35 (například ve srovnání s Izraelem), CV90 bez reálného zapojení domácího průmyslu, kdy budeme víceméně jen montovnou bez přidané hodnoty, podivný nákup vozidel Supacat Jackal, nákup ručních granátů od zahraničních dodavatelů při existenci srovnatelných od českého výrobce a mnoho dalších podivných zakázek.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Závazek 2 % HDP na obranu plní necelá polovina členských států NATO. Vláda Petra Fialy se nyní sama dostala do pasti. V době špatně se vyvíjejícího státního rozpočtu si schválili zákon, že výdaje na obranu budou ve výši 2 procenta HDP. Takový zákon mají ale pouze tři státy NATO. Navíc je vláda pod tlakem s konsolidací veřejných financí a astronomickým státním dluhem. Armáda by měla dostávat tolik, na kolik má připravené a dlouhodobě vysoutěžené projekty a nikoliv taxativně 2 % HDP každý rok. Skokový nárůst rozpočtu MO z roku na rok, to znamená příští rok o 48 mld. Korun, je podle mého názoru zcela nereálný. Ministerstvo obrany nebude schopno zprocesovat a vysoutěžit všechny strategické a významné akviziční projekty. Dneska ani neví, za co by peníze mělo utratit a nakupuje systémem vláda-vláda bez transparentnosti. Tím obchází zákon o zadávání veřejných zakázek, kde konkurence vyvíjí tlak na snížení ceny. Řešením je postupná a trvalá modernizace v rámci jednotlivých let a nikoli skokový nárůst z roku na rok. Je také potřeba říci na rovinu, že tlak na zvyšování výdajů na obranu je pouze zástěrkou chyb vlád ODS, které způsobily pomyslné kostlivce ve skříni tím, že neprováděly akviziční procesy v době ekonomické konjunktury, kdy ODS ovládala ministerstvo obrany. Bavíme se o létech 2010 a následujících. Byli tu „ořezávači sádla," typu ministra obrany Bartáka, Vondry atd. Postupně klesaly výdaje na obranu až na ostudných 0,97 procenta HDP v roce 2013. Stále se všechno v mašličkách odsouvalo anebo se to nakoupilo na přímo, tedy draho. V současné době v žádném případě není ve schopnostech státního rozpočtu zvyšovat výdaje na obranu.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR

Pavel Fischer (nezávislý), předseda výboru

Armáda České republiky potřebuje přezbrojit, vyzbrojit a modernizovat. Za uplynulá desetiletí, kdy se u nás šetřilo a z politických důvodů se vysloveně zabíraly prostředky určené na obranu země, máme u nás vysoké vnitřní zadlužení. Chybějí strategické zásoby munice, musíme doplnit spoustu materiálu, abychom byli s to rozvinout ozbrojené síly pro případ dalšího zhoršení bezpečnostní situace. Nehledě na to, že v současnosti Česká republika stále ještě nenaplnila slib, který v minulosti dala. Je proto správné, že máme závazek o dvou procentech na obranu daný zákonem, a nyní je třeba tento závazek naplnit, a to včetně potřebné výše investic, abychom peníze na obranu vynakládali účelně. Připomínám, že ještě dnes naši vojáci musí používat starou sovětskou techniku a výzbroj. Je nejvyšší čas napravit nedostatky v obranyschopnosti státu. I proto má úsilí nejen ministryně obrany ČR a premiéra, ale všech států NATO mou jasnou politickou podporu.

Ladislav Faktor (nezávislý), člen výboru

Tuto otázku jsme v senátu mnohokrát diskutovali. Nejsem ekonom, ale podle mého názoru by bylo rozhodně žádoucí, snažit se v budoucích letech o prolomení této hranice. Bezpečnost ČR nelze do budoucích let podceňovat.

Václav Láska (SEN 21), člen výboru

Státní rozpočet není nastavený tak, jestli na něco má, nebo nemá. Je to o prioritách, které budou mít vliv na čerpání rozpočtu. V tuto chvíli máme plnit své smluvní závazky, které máme, které jsou na 2 % HDP. Pokud se ukáže, že je prioritou výdaje na obranu navýšit, pak se samozřejmě musí vláda rozhodnout, kde na to vezmeme. Pokud se někde navýší, jinde se to musí ponížit. Pokud se tedy neobjeví nějaké nové příjmy v rozpočtu. Takže nelze vlastně jednoduše odpovědět na otázku, jestli na to státní rozpočet má, nebo nemá. Ta otázka by měla znít, jestli jsou výdaje na obranu takovou prioritou a případně na úkor jakých výdajů budou navýšeny.

Marek Ošťádal (STAN), člen výboru

Těžko v tuto chvíli říct, jaký bude vývoj. Bylo by to věštění z křišťálové koule. Aktuálně schválená 2 % HDP jsou v současné ekonomické situaci naší země mnoho peněz a již tato částka je dle mého na hranici politické obhajitelnosti. Je ale paradoxem, že potřeba navyšování rozpočtu a ekonomická recese mají stejný původ, tedy válku na Ukrajině. V případě, že válka skončí, ekonomika nabere nevídané obrátky a navyšování rozpočtu pak nemusí být úplně neprůchodné, na druhou stranu ale skončením války přejdou výdaje investované do obrany do klidnější fáze a zvyšování % HDP již nebude aktuální. Potřebu navyšovat HDP si tak v tuto chvíli dovedu představit jen v případě, že by konflikt začal eskalovat a začal se rozšiřovat směrem na Západ. Priorita navyšování rozpočtu pro obranu by pak asi byla nezpochybnitelná.

Jan Sobotka (STAN), člen výboru

Myslím, že v současné době je garantované zvýšení výdajů na naši obranu do úrovně 2 % HDP maximem. Mnoho let se snažíme v senátu o navýšení této částky z dřívějších zhruba 1,4 %, ale teprve letos se to podařilo garantovat zákonem. Jsem přesvědčen, že další navýšení by v našem případě nepřineslo potřebnou kvalitu, protože je vše závislé na přípravě, kapacitách zbrojního průmyslu, ale i na podmínkách veřejné soutěže.