Jedním ze strategických dokumentů, který se opírá o rámec stanovený Bezpečnostní strategií ČR, Obrannou strategií ČR, Dlouhodobým výhledem pro obranu 2035, Koncepcí výstavby AČR 2030 a Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2030, je Koncepce obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 2023 až 2029. Letos v dubnu jej projednala Rada vlády: „Materiál v působnosti Ministerstva obrany reflektuje aktuální národní strategické dokumenty a koncepční dokumenty NATO a EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V rámci budoucího směřování obranného výzkumu bude kladen důraz na rozvoj schopností v oblasti nastupujících a přelomových technologií, a to návazně na dostupné finanční zdroje a kapacity domácího obranného a bezpečnostního průmyslu.“

Zatímco Bezpečnostní strategie ČR je v gesci Ministerstva zahraničních věcí, ostatní zmíněné dokumenty náleží do působnosti resortu Ministerstva obrany. Aktuálně byla Bezpečnostní radou státu schválena nová Obranná strategie ČR. Vláda se jí bude zabývat v průběhu října. Obranná strategie popisuje základní zásady výstavby a činnosti systému obrany státu a rekapituluje hlavní úkoly ozbrojených sil a aktualizuje politicko-vojenské ambice. V tomto směru je pro novou strategii určující zhoršená bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Rusko označí za nejvážnější hrozbu.

Koncepce obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a její témata jsou nadto šířeji provázána s Národní výzkumnou a inovační strategií inteligentní specializace České republiky 2021-2027, Národní strategií umělé inteligence v České republice, Tezí hospodářské strategie ČR 2020-2030 a Národním kosmickým plánem 2020-2025, v nichž se protíná s odpovědností Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy, a odkazuje na opatření 22 Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, která je zastřešujícím strategickým dokumentem na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v České republice.

Obecný koncept akcentuje strategické koncepční dokumenty NATO a příslušné bezpečnostní dokumenty Evropské unie především její Evropské obranné agentury (EDA). Koncepce navazuje na předcházející Koncepci obranného aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2022, přičemž reaguje na změny v bezpečnostním prostředí a nastavené priority rozvoje ozbrojených sil ČR.

Materiál vyjmenovává 21 prioritních oblastí, kterými jsou zpravodajské schopnosti a systémy velení a řízení, elektronický boj, systém velení a řízení, vojenská geografie, vojenská hydrometeorologie, vesmír a vesmírné technologie, kybernetizace a robotika, společná palebná podpora, ochrana proti zbraním hromadného ničení, ženijní podpory, detekce a eliminace min a IED, energetické a nesmrtící zbraně, radiolokační systémy, vojenská kartografie, analytická podpora, výcvik a simulační technologie, vojenské umění, zpravodajské schopnosti a kybernetická ochrana, logistické systémy, a materiálové inženýrství.

Věnuje se také tzv. EDTs, Emerging and Disruptive Technologies, tedy nastupujícím a přelomovým technologiím, což je zastřešujícím pojmem pro technologie, u kterých se v nejbližších letech očekává, že výrazně promění nároky na zajištění obrany a bezpečnosti. Jejich jednotlivé domény jsou definovány strategickými dokumenty NATO, a jde o devět klíčových oblastí: velká data a pokročilá datová analýza, umělá inteligence, autonomie, kvantové technologie, vesmírné technologie, hypersonické zbraňové systémy, biotechnologie, nové materiály a výroba, a energie a pohony.

Technologie koncepce označuje za základ schopností obrany a odstrašení Severoatlantické aliance, pro níž je klíčová technologická dominance. "Schopnost porozumět tomu, jak technologie ve světě ovlivňují či mohou ovlivnit schopnosti AČR, je jednou z hlavních podmínek adekvátního zajištění obrany v prostředí 21. století," s tím, že další podmínkou z pohledu MO je nastavení systému řízení a koordinace resortního výzkumu a vývoje tak, aby dokázal čerpat nejen z výsledků resortních výzkumných a vývojových kapacit, ale také z civilního výzkumného prostředí.

Zajímavou součástí koncepce je SWOT analýza výzkumu, vývoje a inovací v oblasti obrany v České republice. Mezi silné stránky řadí dlouhodobé tradice a silnou průmyslovou základnu obranného a bezpečnostního průmyslu a odborných pracovišť, zkušenost státních podniků a výzkumných organizací MO nebo schopnost sdílení a transferu znalostí a posilování spolupráce mezi zástupci resortu, Armády České republiky, Univerzity obrany a  obranným a bezpečnostním průmyslem.

Naopak za slabé stránky nedostatečnou míru aplikace výsledků výzkumu, vývoje a inovací do rozvoje schopností ozbrojených složek, nestabilitu rozpočtových prostředků, nízkou úroveň transferu znalostí a technologií do průmyslové výroby, absenci systematizovaného mapování hrozeb a jejich vývoje, ale také například nedostatečnou propagaci a medializaci obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací – což tedy přímo souvisí ze zmíněnou nedostatečnou mírou aplikace a transferu znalostí do průmyslové výroby – příležitostí k propagaci konkrétních aplikací tedy není mnoho.

Příležitosti koncepce spatřuje ve směřování obranného výzkumu, vývoje a inovací do oblasti zmíněných EDT, zapojení se do nových iniciativ NATO, připravenosti českého obranného průmyslu aktivně spolupracovat a podílet se na realizaci programů a  projektů nebo zvýšení zájmu firem o obranný aplikovaný výzkum, vývoj a inovace ve vědních oblastech bezpečnosti a  obrany.

A naopak rizika v nevyhovující právní úpravě zadávání veřejných zakázek, která nereflektuje specifické charakteristiky obranných akvizic (programové prohlášení vlády z roku 2021 slibuje: "Do roku 2023 předložíme novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných akvizic"), odliv lidských zdrojů (špičkových výzkumných a  vývojových pracovníků) a s nimi spojených schopností v klíčových oblastech z resortních výzkumných a vývojových pracovišť z důvodu nízké konkurenceschopnosti zaměstnavatele, krácení rozpočtových prostředků na oblast obranného výzkumu a vývoje a obecně krácení obranných výdajů státu (toto riziko zásadně omezuje schválení zákona 177/2023 Sb., podle kterého bude stát napříště na obranu vydávat alespoň 2 % HDP), nebo ve zvyšující se ceně výzkumných a vývojových prací.

Stát podle koncepce chce i nadále podporovat rozvoj infrastruktury výzkumných organizací s důrazem na rozvoj schopností Univerzity obrany v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a další zintenzivnění spolupráce s Univerzitou obrany v řešení koncepčních otázek výzkumu, vývoje a inovací a dalších aspektů rozvoje resortu MO, nově podporovat vznikající iniciativy v mezinárodním prostředí pro podporu zapojení tuzemského obranného a bezpečnostního průmyslu ve vědecko-výzkumných a vývojových aktivitách v rámci NATO a EU. Při realizaci koncepce bude třeba v rámci vývoje bezpečnostní situace a "stále dynamičtějšímu vývoji v oblasti technologií" adekvátně přizpůsobovat její nástroje. Těmi zásadními je poskytování institucionální podpory výzkumných organizacím resortu a poskytování účelové podpory v rámci stávajících a připravovaných programů.

Zdroj: Koncepce obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 2023 až 2029, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, Vlada.cz, vyzkum.army.cz