Do kalendáře konferencí a setkání odborné veřejnosti přibylo nové sympozium, které organizovalo vydavatelství MediaNetwork pod názvem „Technologie a obranná strategie ČR“. Témata jednotlivých přednášek orientovaných do dvou panelových diskusí s názvy „Pohled státu na roli technologií v obranné strategii“ a „Pohled obranného průmyslu a expertů na roli technologií v obraně“ nastavila rámec prezentací a diskuse, které se zúčastnili ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka, 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, brig. gen. Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů MO ČR a plk. gšt. Jan Mazal, vedoucí katedry vojenské robotiky UNOB. Zástupce obranného průmyslu reprezentovali viceprezident pro výzkum a inovace CSG brig. gen., prof. Bohuslav Přikryl a ředitel společnosti Ray Service Jakub Gabriel. Možnosti inovací a spolupráce v oblasti obrany pak prezentoval bývalý ministr obrany Slovenské republiky Martin Fedor. Téma konceptu letounů 5. generace, jeho budoucnosti a rizik přednesl zahraniční host sympozia Senior operation Advisor-Air Domain, Saab Aeronautics, Jussi Halmetoja.

Foto: Témata jednotlivých přednášek orientovaných do dvou panelových diskusí s názvy „Pohled státu na roli technologií v obranné strategii“ a „Pohled obranného průmyslu a expertů na roli technologií v obraně“ nastavila rámec prezentací a diskuse, které se zúčastnili ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka, 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, brig. gen. Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů MO ČR a plk. gšt. Jan Mazal, vedoucí katedry vojenské robotiky UNOB. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Jak potvrdil pro CZ DEFENCE vydavatel a moderátor Mgr. Ivo Hartmann, vydavatelství pořádá ročně 40 konferencí, sympozií a kulatých stolů v oblasti práva, dopravy, energetiky, zdravotnictví a obrany. „Toto sympozium se zaměřilo zejména na nastupující a přelomové technologie, tzv. EDT, které mají potenciál stát se game changerem na bojišti. Diskutovalo se dále také o tom, jak jejich nástup zakomponovat do modernizace české armády, jak financovat jejich pořízení a provoz a jakou roli v tom má hrát domácí obranný průmysl,“ potvrdil Hartmann. Účastníci sympozia pak využili této příležitosti k řešení otázek moderních technologií zejména optikou obranné strategie České republiky jako člena Severoatlantické aliance, dále optikou války na Ukrajině a mluvilo se i o možnostech a kapacitách českého výzkumu a obranného průmyslu.

Ministryně obrany Jana Černochová ve svém úvodním projevu konstatovala, že mezi nejvýznamnější technologie současnosti, které budou mít v následujících letech rozsáhlý dopad na naši společnost, a to včetně oblasti obrany a bezpečnosti, jsou umělá inteligence, robotika, kvantové či kosmické technologie a aditivní materiály. „Z těchto důvodů všechny světové mocnosti investují obrovské objemy peněz, úsilí i talentu do výzkumu a vývoje těchto technologií. Nutno podotknout, že skutečnými šampiony a inovátory nejsou státy samotné, ale jejich soukromý sektor a akademická sféra,“ uvedla ministryně. Podle ní jde hlavně o startupy a výzkumníky, kteří byli ve své profesní kariéře pouze výjimečně v kontaktu s oblastí obrany a bezpečnosti, natož aby byli příslušníky ozbrojených sil. „Proto před vámi stojí obrovská výzva, a to vybudovat most a překlenout propast mezi inovativními subjekty a sektorem. Velmi rychlý technologický pokrok v posledních letech jen svědčí o potřebě vytvořit a podporovat onu trojitou spirálu inovací. To znamená užší spolupráci mezi státem, soukromými subjekty a akademickou sférou. Pouze tato trojkombinace může vytvořit inovativní a převratné technologie, které byly vždy základem úspěšné obranyschopnosti. Jsem přesvědčená, že právě nasazení moderních technologií v kombinaci s tradičními zbraňovými systémy a flexibilita soukromých společností jsou právě jedním z důvodů, proč Ukrajina odolala a dále odolává ruské invazi,“ uvedla ministryně.

Foto: Zástupce obranného průmyslu reprezentovali viceprezident pro výzkum a inovace CSG brig. gen., prof. Bohuslav Přikryl a ředitel společnosti Ray Service Jakub Gabriel. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka uvedl, že ze strategického hlediska nastává změna některých paradigmat. „Podle mého názoru moderní technologie, jak se ukazuje i dnes, nic nemění na podstatě nebo povaze války, ale velmi mění charakter války. Pořád je to souboj vůlí,“ uvedl náčelník generálního štábu. Podle něj jde o změnu paradigmatu, kdy si připouštíme, že může nastat ozbrojený konflikt velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem a může trvat delší dobu. „Větší klasická válka může hrozit i v Evropě, a to si myslím, že je asi to zásadní, protože byla doba, kdy se to nepřipouštělo a strategické dokumenty to téměř vylučovaly a platily principy odložené potřeby a podobně,“ řekl Řehka. V souvislosti s tím se podle generála Řehky doma i s protějšky v Alianci hodně diskutuje problematika technologií: „Například, že operační kapacita není jen o kvalitě technologické, ale je to i o kvantitě a je to vždycky o nějakém hledání rovnováhy mezi tím. Každopádně to, co určitě dneska vidíme a co má dopad na provázanost s technologiemi je to, že přestává existovat fakticky nějaký bezpečný týl nebo nějaké bezpečné týlové zázemí,“ uvedl Řehka. Systém válčení se vyvíjí a klade na armády nové požadavky. „Vidíme to obecně, v budoucím válčení půjde o schopnost zpracovat obrovské množství dat,“ řekl generál. Armáda podle náčelníka GŠ prostě potřebuje více komunikovat se zástupci zbrojního průmyslu a akademickou obcí. Z toho důvodu se prohlubuje spolupráce nejen se Sekcí obranného průmyslu Hospodářské komory, ale také AOBP. Na úrovni generálního štábu vzniká inovační hub, v jehož rámci se potkávají zástupci vědy, akademické obce a armády. „Říkáme si vzájemně poznatky a snažíme se naslouchat,“ pokračoval generál Řehka, který v závěru svého vystoupení uvedl, že přes všechny fráze, jak se musíme věnovat všem moderním technologiím a jak je to hrozně důležité, je potřeba nezaspat, je potřeba vnímat, že armáda má omezené zdroje. „Nemyslím jenom peníze, ale myslím i lidi, čas a energii. A myslím si, že jestli jsme v něčem někdy měli problém tady v České republice, třeba ve výzkumu a vývoji, tak je to určit si, čemu má smysl se věnovat a čemu ne a stanovit si priority. Zní to jednoduše, ale není to vůbec jednoduchá věc. Samozřejmě je potřeba občas chodit i do slepých uliček, protože jinak nenajdete tu správnou cestu,“ uvedl generálporučík Karel Řehka.

Foto: Ministryně obrany Jana Černochová ve svém úvodním projevu konstatovala, že mezi nejvýznamnější technologie současnosti, které budou mít v následujících letech rozsáhlý dopad na naši společnost, a to včetně oblasti obrany a bezpečnosti, jsou umělá inteligence, robotika, kvantové či kosmické technologie a aditivní materiály. (ilustrační foto) | Shutterstock

1. náměstek ministryně obrany František Šulc poukázal na fakt, že pro diskusi o technologiích a inovacích v obraně v budoucnosti jsou naprosto klíčové následující oblasti: jak bude vypadat bojiště budoucnosti, jak budou vypadat společnosti, mentální schopnost a adaptace na technologické možnosti a ochota je zavádět. Důležitá je také fyzická schopnost inovace a nové technologie zavádět z hlediska znalosti kontroly nad nimi, finanční náročnosti a podobně. „Technologie s sebou nesou ohromný tlak na investice, a ne každý má nejenom na jejich pořízení, ale na vývoj a inovace. Bude záležet na jediném – na ochotě přidávat nemalé částky na zbraňové systémy. Jistě, robotizace a automatizace mohou náklady snižovat, například v oblasti logistiky a bojové činnosti, ale stejně vyžadují infrastrukturu, lidský potenciál a finanční prostředky, které si budou moci dovolit vydávat jenom někteří. Co nás tedy bude zajímat a co by nás mělo zajímat? Za prvé je to efektivita použití zbraňových prostředků,“ uvedl náměstek, podle kterého jde o efektivitu nasazení těchto prostředků na relativně levné prostředky nepřítele. Důležitým momentem je ochrana bojových systémů před kybernetickými útoky a také kontinuální ochota vydávat poměrně vysoké částky na modernizaci těchto technologií. Důležitou otázkou jsou právě investice. Podle Šulce stát dává na podporu vývoje a inovací velké prostředky. „Otázka však zní, jestli to, co za ty peníze dostáváme, odpovídá tomu, co chceme a co potřebujeme. Tím nechci nikoho kritizovat,“ uvedl náměstek. Problém je podle něj v tom, že často zůstává u prototypů, které se nedostanou dál, nejsou dál rozvíjeny. „My máme mentální problém si veřejně přiznat, že většina nebo velká část vývojových projektů skončí buď ve slepé uličce, nebo něčím jiným, než se původně předpokládalo,“ řekl František Šulc. Podle něj je důležité se soustředit na přenos toho, co se povede z vývoje, z prototypu do sériové výroby.

Zkušenosti firem obranného průmyslu prezentoval ředitel společnosti Ray Service Jakub Gabriel, který poukazoval na odlišnosti průmyslové spolupráce například při řešení zakázky na nové BVP pro Českou a Slovenskou republiku. Důležitým momentem podpory českého zbrojního průmyslu označil vznik Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany České republiky. Kampaně organizované sekcí podle něj pomohly definovat prostředí a množství relevantních subjektů pro průmyslovou spolupráci. Podle Jakuba Gabriela je základním problémem nedostatek kapacit nákladů na provozované technologie, proto je důležitý vznik tzv. kritické infastruktury. „Máme spoustu firem, které nepatří do primární kritické infrastruktury a nejsou tak vedeny, to je stav dnešního dne. Ale určitě je to jedna z otázek, kterou by se mělo ministerstvo obrany, případně stát zabývat, protože jak vidíme, tak přejít na typ vojenské výroby díky nenadálým konfliktům je věc, která není utopická. Může nastat a potom by měly být nastavené nějaké mechanismy a podmínky pro to, jak se toho dá docílit, a jak co nejrychleji zabezpečit, že budeme schopni společně fungovat a společně se bránit,“ uvedl ředitel Ray Service Jakub Gabriel.

Sympozium využilo svůj program k odborné diskusi, a to nejen v otázce inovací, spolupráce mezi státem a domácím obranným průmyslem, ale také v otázce ekonomické dostupnosti nejnovějších obranných technologií. Ivo Hartmann pro CZ DEFENCE důležitost tohoto setkání potvrdil. „Určitě se podařilo upozornit na význam EDT, který by měl být zakomponován do aktualizace obranné strategie ve vazbě na novou bezpečnostní strategii státu, která se připravuje.“

Zdroj: Technologie a obranná strategie ČR