Francie musí s ohledem na dynamickou bezpečnostní situaci ve středovýchodní Evropě reorganizovat své pozemní síly. Žádná jiná armáda v kontinentální Evropě nebyla tak důsledně optimalizována pro intervenční operace s jednotkami vyzbrojenými pouze lehkou technikou. Není divu, Paříž měla dosud na starosti především bezpečnostní hrozby na jižním křídle Severoatlantické aliance. Mechanizované síly ke stabilizačním misím v Africe nepotřebovala. Francouzští vojenští stratégové nyní spatřují Armée de Terre v podobné situaci jako v předvečer prohrané války proti Prusku v letech 1870–1871. 

„V kontextu současného rychlého strategického vývoje procházejí francouzské ozbrojené síly obdobnou fází jako na konci 19. století,“ uvedl během parlamentního slyšení plukovník Frédéric Jordan z pařížské vojenské školy École de guerre. „V té době se armáda účastnila několika expedičních misí, například v Mexiku a Itálii, aniž by si naše země uvědomovala rostoucí vojenské hrozby ve své blízkosti. Ty nakonec vedly k válce v roce 1870 a k první světové válce.“ Pokud jde o novodobé používání kulometů, dělostřelectvo a zákopovou válku, vojenské velení v Paříži se podle německého časopisu Loyal před rokem 1914 nepoučilo z rusko-japonské války v letech 1904–1905 a „zaspalo dobu“. 

Francouzi dnes nechtějí opakovat stejnou chybu a své ozbrojené síly se chystají přizpůsobit nové situaci. Pro Paříž je ovšem nadále důležité, aby byla schopna zabezpečit svá zámořská území a chránit své zájmové oblasti. Vedle bývalých afrických kolonií mají zvláštní význam například francouzské ostrovy v Indickém (Mayotte a Réunion) a Tichém (Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, Wallis a Futuna) oceánu. Koncepce expediční armády rychlé reakce se proto Francie vzdát nehodlá a rovněž si zachová své jaderné zbraně, které chápe jako multiplikátor konvenčních sil. V plánu není ani rozšíření mužstva, pozemní síly mají početně zůstat na úrovni 77 000 vojáků (naproti tomu například Armáda České republiky i Bundeswehr počítají s navyšováním stavů). 

Z geografického hlediska si Berlín a Paříž středovýchodní Evropu zřejmě rozdělily na severovýchodní a jihovýchodní sektor. Malé pobaltské státy dostalo na starost Německo, jež v Litvě zřizuje předsunutou obranu NATO v podobě trvalé vojenské základny. 45. tanková brigáda Bundeswehru (Panzerbrigade 45) bude mít k dispozici sílu o 5000 vojácích. Francie na druhé straně zajišťuje bojovou skupinu v Rumunsku (Mission Aigle) a přispívá na ní tisícovkou příslušníků ozbrojených sil. Francouzi se také účastní mise LYNX v Estonsku (asi 350 vojáků) pod britským velením. Thomas Gassilloud, bývalý předseda výboru pro obranu, popsal logiku pro nasazení francouzských vojáků na východním křídle NATO následovně: „Je lepší mít v Rumunsku 1000 [francouzských] vojáků s jaderným odstrašením než 5000 [německých] vojáků bez odstrašení.“

Francouzská armáda chce pro jihovýchodní křídlo Severoatlantické aliance v rámci Nového modelu sil NATO (New Force Model) vytvořit bojeschopnou divizi. Za tři roky má být k dispozici „Division 2027“ s 19 000 vojáky, která může být například v Rumunsku nasazena do třiceti dnů. Očekává se, že bude plně funkční do roku 2030. Počet vojáků v záloze pro pozemní síly se kvůli této změně zdvojnásobí z 24 000 na 48 000 jedinců.

Armée de Terre bude i nadále mít velikost dvou divizí. „V budoucnu dojde k regionalizaci divizí. Cílem je zaměřit jednu divizi na naše mise v Evropě a na Blízkém východě. Další divize převezme Afriku a Indo-Pacifik,“ sdělil mluvčí francouzského ministerstva obrany. „Evropská divize“ se zaměří na odstrašení Ruska. „Světová divize“ bude tvořit zálohu a poskytne síly k ochraně zámořských území. Rovněž bude zodpovědná za „preventivní a vlivové“ operace, což zahrnuje účast na vojenských cvičeních nebo výcvik vojenských jednotek partnerských zemí. 

Preventivní a vlivové operace se stanou novým konceptem pro Afriku. Přístup založený na intervencích je pro Paříž příliš nákladný a tudíž neudržitelný, v posledních letech se zcela zhroutil. Mnohá tradiční bezpečnostní partnerství skončila, Francii například z Mali a Nigeru vytlačilo Rusko. Moskva se v posledních letech stále ochotněji zapojuje jako vojenský partner na stranu afrických autoritářských vlád, které se snaží získat jako spojence proti Západu. 

Francie nyní usiluje o upevnění svého narušeného postavení v Africe. Kontingent o síle 1500 osob ve strategicky položeném Džibuti v Africkém rohu zůstává na svém místě. V západní Africe se však masivně snižuje přítomnost v Gabonu, Pobřeží slonoviny a Senegalu z 2300 na 600 vojáků. Paříž se pokouší pomalu obnovovat svůj vliv prostřednictvím malých kontingentů jako partner pro vzdělávání a výcvik. Zatím se dle časopisu Loyal nezdá, že by tento přístup fungoval. Čad, další africká země, nedávno ukončil bezpečnostní spolupráci s Francií.

Teď zpátky k Evropě. Aby byla „evropská divize“ nasaditelná a bojeschopná na východním křídle NATO, brigády a pluky budou přiřazeny k jednomu ze čtyř velitelství zvaných „Alfa“: 1) průzkumu, 2) palbě na velké vzdálenosti, 3) logistice nebo 4) speciálním silám a kybernetice. Novinkou v rámci francouzské armády se navíc stane CAPR (Commandement des actions dans la profondeur et du renseignement), velitelství hloubkových úderů a průzkumu, jež bude sdružovat po jedné brigádě průzkumu, dělostřelectva a bojových vrtulníků. Tytu útvary mají sloužit k rychlému průzkumu center rozhodování útočníka do hloubky několika set kilometrů a k ničení velitelských stanovišť nebo logistických uzlů s cílem přerušit útočníkovu dynamiku v rané fázi konfliktu.

Do velkých francouzských jednotek sloužících jako rámcová armáda se budou integrovat také síly menších spojeneckých zemí. Kromě francouzské mechanizované brigády se proto do „evropské divize“ zapojí i další mnohonárodní brigáda. Prvního partnera bude představovat belgická armáda. Zatímco Bundeswehr integruje pozemní síly Nizozemska, od roku 2019 probíhá francouzsko-lucembursko-belgická armádní spolupráce za účelem interoperability. Belgičané byli zařazeni do francouzského programu SCORPION (Synergie du COntact Renforcée par la Polyvalence et l’InfovalorisatiON) pro vylepšení mechanizovaných sil. Pořídí si tak průzkumně-bojová vozidla Jaguar, obrněné transportéry Griffon a francouzské systémy řízení boje. Belgická armáda bude rovněž využívat kolovou houfnici Caesar, standardní zbraň francouzského dělostřelectva.

Pro nasazení „evropské divize“ na kontinentu Francouzi v říjnu 2024 zřídili nové operační velitelství – Commandement Terre Europe se sídlem v Lille. Jeho generální zkouškou, zejména logistickou, se letos na jaře stane vojenské cvičení „Dacian Spring 25“. Přestože EU a NATO se dosud nepodařilo stanovit standardizovaná a praktická pravidla pro logistiku jejich nasazení, projekt v rámci PESCO (Permanent Structured Cooperation) vedený Nizozemskem by měl přinést řešení v roce 2026. Na začátku loňského roku Nizozemsko, Německo a Polsko vyjádřily svůj záměr navrhnout „modelový koridor“ pro nasazení západoevropských jednotek na východním křídle NATO. Zatím však nebylo dosaženo žádných výsledků.

Francouzská armáda musí své síly převést ze západní Evropy do 2000 km vzdáleného Rumunska, na jehož území vzniká alianční logistická základna. Paříž je nyní oprávněna pro svou vojenskou leteckou dopravní flotilu využívat letiště Brašov v Karpatech. S Řeckem byly k tomu uzavřeny smlouvy o využití přístavních kapacit pro námořní přepravu. Materiál, který tam připluje na lodích, bude přepravován po železnici přes Bulharsko do rumunského Cincu, hlavní základny bojové skupiny NATO pod francouzským vedením.

Přesuny spojeneckých jednotek a vojenského materiálu se nevyhýbají ani českému území. Letošního aliančního cvičení „Steadfast Dart 2025“ v Rumunsku se Češi sice přímo neúčastní, ale ve dnech 15. – 26. ledna Českou republikou projedou britské jednotky (104 Theatre Sustainment Brigade). Asi 300 vojáků a stovka vozidel směřujících z Německa na rumunské území bude rozdělena do několika konvojů. O hladký průběh logistické operace (Host Nation Support) se stará Agentura logistiky z operačního střediska ve Staré Boleslavi. Návrat britských jednotek proběhne stejnou trasou v polovině března. K podobným vojenským transferům může docházet i v budoucnu, a proto bude pro Prahu užitečné sledovat nizozemský projekt pro vojenská logistická pravidla v rámci EU a NATO. 

Geopolitické změny v Evropě nutí Francii se intenzivněji zabývat hrozbou přicházející z východu, nikoliv jen jižní migrační hrozbou a Středozemním mořem. Svou hlavní základnu ve východním křídle NATO Francouzi budují v Rumunsku, kde v současnosti mají asi tisícovku vojáků. Vedle pozemní cesty využívá Paříž k zásobování rumunských jednotek lodní dopravu, řecké přístavy a železnici vedoucí přes bulharské území. Na pravidlech pro přepravu vojenského materiálu a příslušníků ozbrojených sil v rámci EU a NATO nyní pracuje Nizozemsko a výsledky jeho práce se očekávají v roce 2026.

Zdroj: Loyal, Armáda ČR, RAND, Defense Magazine, Ministerstvo obrany Francie