Rusko a Čína od začátku války na Ukrajině prohloubily svou spolupráci prakticky ve všech oblastech. Rusko tak reaguje na odchod západních společností a uzavření západních trhů. Čína pak spolupráci vidí jako cestu k posílení vlastní pozice. Rusko-čínská spolupráce podle všeho probíhá i ve vesmírné doméně, což může mít vážný dopad i na evropskou bezpečnost.

Podle posledních dostupných informací spolupráce mezi Ruskem a Čínou probíhá minimálně na poli prodeje satelitních snímků ve vysokém rozlišení. Například smlouvy z 15. listopadu 2022 potvrzují zakoupení dnes již rozdrobenou soukromou Wagnerovou skupinou (prostřednictvím firmy Nika-Fruit) minimálně dvou satelitů společně s přístupem k satelitním snímkům od čínské firmy Beijing Yunze Technology. Podle SkyNews pak před tímto kontraktem probíhala i spolupráce mezi čínskou firmou Spacety a Wagnerovou skupinou. Vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina dnes již zřejmě nepodléhá svým bývalým velitelům a osud Dmitrije Utkina (druhého muže této skupiny) je neznámý, je nepravděpodobné, že by spolupráce nadále mezi těmito subjekty probíhala.

To však neznamená, že podobná spolupráce (i vzhledem k prohloubení spolupráce Ruska a Číny, která Rusko drží po začátku války na Ukrajině ekonomicky nad vodou) nadále neprobíhá na úrovni armád a čínské společnosti neasistují při vynesení nových „ruských satelitů“ na oběžnou dráhu a neposkytují tak ruské armádě tolik potřebné satelitní snímky ukrajinského bojiště. Na konci října minulého roku proběhlo již minimálně čtvrté vynesení vojenských satelitů od začátku války na Ukrajině. V případě říjnového vynesení se jednalo o osm satelitů Lotos pro signálové zpravodajství ve vesmíru. V kontextu sankcí na pokročilá odvětví a ruský vojensko-průmyslový komplex je tak nasnadě otázka, do jaké míry se na ruském kosmickém programu podílí právě Čína.

Podle amerických představitelů navíc Čína podniká výrazné kroky k narušení americké dominance v oblasti targetingu na dlouhé vzdálenosti pomocí vesmírných prostředků. Podle generálmajora Grega Gagnona, náměstka pro zpravodajské operace ve vesmíru amerických vesmírných sil, buduje Čína rozsáhlou konstelaci více než 400 satelitů (tolik vynesla na oběžnou dráhu za poslední dva roky), z nichž minimálně polovina je určena ke sledování země. Gagnon navíc na konferenci pořádané na půdě Mitchell Institute of Aerospace Studies uvedl, že nevěří, že Čína svůj satelit vybavený radarem a vynesený na geosynchronní oběžnou dráhu (druh geostacionární oběžné dráhy v rovině se zemským rovníkem) využívá pouze k civilním účelům. Tento satelit, vynesený na oběžnou dráhu minulý rok, je vybaven zmíněným radarem umožňujícím pokrytí i za špatného počasí nebo v noci. Podle generálmajora Gagnona zmíněné čínské vesmírné schopnosti směřují k jednomu jedinému cíli (přestože Čína tvrdí, že zmíněný „radarový satelit“ slouží k zemědělským účelům), a to sledovat region Západního Pacifiku za účelem monitorování pohybu amerických sil a prostředků v případě čínského útoku například na Tchaj-wan. Americké síly a prostředky se tak velmi snadno mohou podle Gagnona dostat do nekomfortní situace, kdy mohou být zasaženy a případně zničeny dávno před tím, než se vůbec k Tchaj-wanu přiblíží.

Podle výše uvedeného je pravděpodobné, že Čína, která rapidně posiluje své postavení ve vesmíru a začíná být i pro Spojené státy opravdovou výzvou, v tuto chvíli spolupracuje s Ruskem ohledně dodávek satelitních snímků ukrajinského bojiště ve vysokém rozlišení. Z tohoto důvodu je pak možné se domnívat, že by během případného konfliktu mezi Ruskem a Aliancí Čína mohla podporovat Rusko formou dodávek informací a dat získaných prostřednictvím vlastních satelitů.

Je pak otázkou, zda a jak by evropští členové Aliance nebo samotné Spojené státy (pokud by se v dané době nenacházely uprostřed ozbrojeného konfliktu s Čínou) usilovaly o přerušení této pro Rusko důležité spolupráce. Přímý útok na Čínu je vyloučený. Efektivita sankcí je pak s velkým otazníkem a vyžaduje čas. Vzhledem ke globálnímu propojení s Čínou by sankce navíc negativně zasáhly prakticky celý svět a je téměř jisté, že by v konečném důsledku výrazně omezily i hypotetické evropské válečné úsilí.

Zdroj: Defense One, RBC, The Barents Observer