Probíhající válka na Ukrajině ukázala, jak významnou roli hraje, v době využívání moderních technologií a jejich schopností na bitevním poli, zajištění bezpečnosti kyberprostoru pro daného aktéra, a to nejen v otevřeném konfliktu. Vývoj války na Ukrajině upozornil na skutečnost, jak je důležité a podstatné pro kompletní bezpečnost daného státu udržet kybernetickou bezpečnost a vylepšit zabezpečení a ochranu kyberprostoru před nežádoucími hackerskými útoky a dalšími hrozbami, které by měly potenciál ohrozit bezpečnost informací.

Nároky na zajištění kyberbezpečnosti se s vývojem nových technologií stále zvyšují a naskýtají se tím nové výzvy pro zajištění bezpečného kyberprostoru i v rámci České republiky. V České republice existuje komplexní síť aktérů, jejichž aktivity, které jsou definovány jejich polem působnosti, přispívají k udržení bezpečnosti kyberprostoru. Vrcholným orgánem, který se stará o zajištění bezpečnosti kyberprostoru je vláda České republiky, dále jsou však zřízeny pověřené orgány a jejich složky, které se podílí na zabezpečení kyberprostoru a jeho informací jako je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) či specializované odbory spadající pod jednotlivá ministerstva. 

Foto: Vývoj války na Ukrajině upozornil na skutečnost, jak je důležité a podstatné pro kompletní bezpečnost daného státu udržet kybernetickou bezpečnost a vylepšit zabezpečení a ochranu kyberprostoru před nežádoucími hackerskými útoky a dalšími hrozbami, které by měly potenciál ohrozit bezpečnost informací. (ilustrační foto) | Shutterstock

Jednou z úrovní zajištění kyberbezpečnosti je i strategická komunikace, která probíhá mezi vládou a jejími občany. V čase, kdy se (nejen) internetový prostor v České republice stává terčem šíření dezinformací pocházejících ze zahraničí, mající za cíl posilovat vliv a moc daných aktérů na daném území prostřednictvím propagandistických kampaní, je pak komunikace mezi vládou a českou společností klíčová. V případě, že vláda aktivně komunikuje se svými občany a sděluje jim pravdivé, transparentní a srozumitelné informace, pak tímto svým chováním dokáže upevnit a prohloubit důvěru svých občanů v rámci funkceschopnosti a důvěryhodnosti dané vlády. Tato komunikace dále zdůrazní její legitimitu vládnout a celkově zlepší vztahy mezi občany a státním aparátem. Při vedení dobré strategické komunikace jsou také občané méně náchylní k dezinformačním kampaním. Je to především z toho důvodu, že lidé mají tendenci více věřit informacím, které se k nim dostanou jako první a které poté porovnávají s následujícími informacemi. To znamená, že pokud se k nim dostane jako první informace od vlády, a nikoliv od dezinformačních médií, budou lidé spíše přikloněni k informacím zprostředkovaným vládou. Česká společnost tak bude více rezistentní vůči dezinformačním kampaním, které způsobují rozkol ve společnosti a vytvářejí riziko pro bezpečnost uvnitř státu. Např. v případě strategické komunikace týkající se vakcinace proti onemocnění covid-19 česká vláda podcenila důležitost šíření vládních kampaní pro vakcinaci, čímž získaly navrch prvotní informace, které zasévaly do české společnosti odpor vůči vakcinaci a ve svých propagandách využívaly převážně dezinformační obsahy, které způsobily rozkol české společnosti na dva tábory – pro vakcinaci a antivaxerů. 

Co se týče strategické komunikace na úrovni zajištění kyberprostoru a bezpečnosti informací v něm kolující, je jejím hlavním cílem zajistit, aby nedocházelo k potencionálním využitím určitého informačního vakua k rozdílným interpretacím dané problematiky, které by mohly představovat riziko pro celkovou stabilitu a bezpečnost České republiky. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle je pak synchronizované předávání ověřených a potřebných informací týkající se daného tématu široké veřejnosti. Pomocí strategické komunikace státní orgány snižují ohrožení pocházející z dezinformačních operací v kyberprostoru, které pomocí následného efektu a vlivu, které dané (dez)informace mají na daného odběratele, vyvolávají negativní emoce, nejčastěji pak strach či pocit ohrožení. Tyto negativní emoce mohou mít za následek nejen emocionální újmu odběratele daných informací, ale mohou zároveň poškodit morálku obyvatel a zhoršit jejich vztahy s vládou v rámci její důvěryhodnosti. Dokonce mají potenciál ohrozit vnímaní demokratického uspořádaní či fungování dalších státních institucí.

Proto je důležité, aby se státní instituce soustředily na zlepšení strategické komunikace, a to tím, že se zaměří na analýzu současného informačního prostředí a výstupy z těchto analýz využijí k odhalení potenciálních hrozeb, kterým Česká republika v rámci kyberprostoru čelí. Po analýzách daných kybernetických hrozeb a následných diskuzích či spoluprací napříč relevantními institucemi, je klíčová komunikace s občany, která jim potřebné informace předá. Dalším faktorem pro podporu strategické komunikace a zajištění kyberbezpečnosti proti dezinformačním kampaním je pak zvyšování mediální gramotnosti občanů, šíření kritického myšlení a principů digitální hygieny.

Zdroj: NÚKIB, FSV UK (8. Prosince 2022). Mlha války ve 21. století: média, politika a obraz války na Ukrajině