Od zahájení agresivní války Ruska proti Ukrajině uplynulo více než 500 dní. Česká republika byla mezi prvními státy, které Ukrajině nejen vyjádřily podporu, ale také zahájily masivní pomoc napadené zemi. V první fázi pomoc napadené zemi probíhala především formou dodávek vojenského materiálu, následně se začalo s humanitární a další materiální pomocí civilní infrastruktuře. Této problematice se začal intenzivně věnovat nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který tak navázal na svou předchozí práci v pozici náměstka pro řízení sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany. Tomáš Kopečný se také podílel na různých občanských sbírkách, za něž bylo možné pořídit další pomoc Ukrajině. V nejbližší době Tomáše Kopečného čeká v doprovodu třicítky českých podnikatelů první oficiální návštěva Ukrajiny. Téma je jasné: poválečná obnova těžce zkoušeného státu. O všem výše uvedeném jsme si s Tomášem Kopečným povídali v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným / CZ DEFENCE

Rusko se začalo zaměřovat na jiné než vojenské cíle. Je napadána civilní infrastruktura a obyvatelstvo mimo východní frontovou linii, jako se to stalo např. při jednom z posledních raketových útoků na Lvov. „Rusko se už nezaměřuje primárně na vojenské cíle, protože ruské vedení pochopilo, že tam neuspěje. Zaměřuje se čím dál více na malé vojenské taktické cíle a potom samozřejmě na celkovou destrukci Ukrajiny, jejich energetického a zdravotnického sektoru. Zkrátka na všechno, co Ukrajince může co nejvíc bolet,“ říká v rozhovoru Tomáš Kopečný, podle kterého se také změnila reakce mezinárodního společenství. „Když proběhla první konference na obnovu Ukrajiny, tak to bylo spíše o politických deklaracích. Minulý týden jsem se vrátil z Londýna, kde už se nejenom dedikovaly konkrétní desítky miliard eur, ale především už bylo vidět, že v podstatě všechny velké finanční instituce a vlády opustily jakékoliv pochyby o tom, že rekonstrukce Ukrajiny musí začít již nyní a nemá se čekat na konec konfliktu,“ doplňuje Kopečný.

Změna vnímání války na Ukrajině má i geopolitický vliv. Do vojenské pomoci se zapojily takové státy jako Japonsko nebo Jižní Korea a významný posun ve vnímání této války zaznamenalo i Německo, pro které to bylo vytrhnutí z desítek let trvající koncepce zahraniční politiky. Dnes je také již nezpochybnitelným faktem, že u této změny postojů nejen světových mocností, ale také dalších klíčových států Evropy, byla právě Česká republika a její reakce. „Jsem přesvědčen, že jestli něco bylo naší historickou úlohou v tomto konfliktu, tak to bylo právě to, že jsme byli prvními, kteří se rozhodli jít naplno do vojenské podpory Ukrajiny. My jsme byli první zemí, která dodala tanky, bojová vozidla pěchoty, houfnice, ale také těžké salvové raketomety. My jsme byli tím pozitivním příkladem pro velmoci západního světa, především pro Spojené státy a také pro Francii a Německo. Ukazovali jsme, že veškeré ruské výhrůžky jsou jenom bubliny, které jakmile se do nich opře vítr, praskají,“ potvrzuje zmocněnec Kopečný a doplňuje, že česká odvaha ukázala, že to jde a že nukleární a další typy ruských výhrůžek jsou jen výhrůžkami.

Foto: Rusko se začalo zaměřovat na jiné než vojenské cíle. Je napadána civilní infrastruktura a obyvatelstvo mimo východní frontovou linii, jako se to stalo např. při jednom z posledních raketových útoků na Lvov. (ilustrační foto) | Shutterstock

V rozhovoru také zaznělo, že pomoc, kterou poskytuje Česká republika, posiluje i českou bezpečnost a ekonomiku. „Je potřeba podtrhnout, že například ve zbrojní oblasti drtivá většina toho, co jsme na Ukrajinu dodali a čím jsme pomohli zastavit ruské agresory, tak je na komerční bázi. To jsou dodávky, které přinesly do českého státního rozpočtu miliardy, ne-li desítky miliard korun na daních a na sociálních odvodech zaměstnanců. To jsou dodávky, díky kterým se navýšily o stovky počty zaměstnanců našich zbrojních firem a dodávky díky kterým se několikanásobně navýšila výrobní kapacita,“ vypočítává Kopečný. Podobné je to i v rámci pomoci ve zdravotnické a energetické oblasti a také v oblasti životního prostředí. Za rekonstrukční peníze určené na rozvojovou spolupráci se nakoupí zboží od české firmy, které tam Česká republika dodá napřímo partnerům v ukrajinském regionu. Zároveň si většinou tato firma k dodávce připraví případovou studii a také studii proveditelnosti, aby v okamžiku, kdy bude vypsána velká zakázka v rámci mezinárodních dotací, tak aby se mohla rovnou o zakázku ucházet, protože již má předchozí doložitelnou zkušenost. „Jsou to takzvané 'seed money', neboli semínka, která tam sázíme. Například v nemocnici budou dva operační sály z dvanácti vybaveny českými firmami, což platí ve Lvově – tak se předpokládá, že si budou chtít Ukrajinci uchovat ten typ vybavení pro celý zbytek nemocnice, který už nebudeme platit my, ale může se to uhradit z příspěvků nějaké mezinárodní organizace,“ plánuje Tomáš Kopečný.

Nabízí se tak otázka: Jak vlastně v současnosti probíhá koordinace či pomoc Ukrajině prostřednictvím EU? „Evropská unie koordinuje přístupové protokoly a rozhovory. Celkem je 32 velkých kapitol o tom, co všechno Ukrajina musí legislativně a prakticky splnit pro to, aby se stala členem EU. Už toho má hodně splněno, v některých kapitolách toho musí naopak ještě spoustu doložit. Jednou z klíčových kapitol je jednoznačně nezávislost justice, nezávislost státního zastupitelství a policie, což bylo něco, co tam v kontextu Ukrajiny a zvlášť ruského vlivu bylo vždycky velmi problematické. Evropská unie byla tím, kdo umožnil Ukrajině jako vojenskému státu finančně fungovat. Letos spolu se Spojenými státy to byla právě Evropská unie, která poskytla takzvanou fiskální, tedy rozpočtovou podporu. Za EU ve výši 15 miliard euro. Umožnila tak, aby chodily například vojákům nebo učitelům výplaty. Zkrátka, aby ten stát fungoval. Každý měsíc odchází proporcionální část a odchází jenom pokud Ukrajina splní některé z těch kapitol. To znamená, že přijme odpovídající legislativu,“ vysvětluje Kopečný.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Dá se tedy říct, že jde o vedení přístupových rozhovorů do EU za pochodu. „Dohoda v tuto chvíli je, že následující tři až čtyři roky to bude celkem padesát miliard euro, kde ovšem bude kombinace fiskální podpory a tzv. programové. To znamená, že se vytvoří programy na financování konkrétních projektů na obnovu Ukrajiny. Například se takto budou financovat projekty rekonstrukce nemocnic nebo dopravní infrastruktury,“ doplňuje vládní zmocněnec Tomáš Kopečný. Jedná se tedy o posun ke standardní dotační politice EU, jakou známe i u nás.

Nyní jde o to, aby nejen prvotní, ale i další a stále širší česká podpora nezanikla v masivních finančních prostředcích EU. Abychom se nedostali tzv. na druhou kolej. Česká republika se proto orientuje na projekty, ve kterých mohou české subjekty uspět co nejvíce. Dalším možným postupem je zapojení českých firem do větších projektů a pozdější zapojení do dotačních projektů EU. „To je přesně to, co nás tam jedině může dostat. Znalost toho, co je a bude potřeba a práce s těmi, kteří potřebují pomoci s vypracováním projektové dokumentace, kterou potom zašleme přes Kyjev do Evropské rozvojové banky, Světové banky, UNDP (United Nations Development Programme, Rozvojový program OSN, pozn. redakce) a dalších organizací,“ říká Kopečný.

Pokud se chcete dozvědět více o průmyslové spolupráci, o práci na poválečné obnově Ukrajiny či o tom, co si Tomáš Kopečný myslí o vývoji nálad ohledně podpory Ukrajině,  pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE