Dnešní bojiště vyžadují přesné systémy, které dokážou sledovat a zasahovat časově citlivé cíle a které lze kontrolovat až do konečného úderu, případně úder na poslední chvíli zastavit a dron odvolat. Tzv. vyčkávací munice v tom hrají zásadní roli. Jde o vzdušné zbraně, které mohou zůstat ve vzduchu, zatímco vyhledávají cíl, a některé z nich jsou schopny se vrátit na základnu v případě neúspěšné identifikace cíle či změněných okolností. Fungují podobně jako ozbrojené bezpilotní letouny, ale odlišují se od nich sebedestruktivní schopnosti, resp. tím, že jako zbraň působí celý bezpilotní letoun – odtud pak jejich populární označení kamikaze drony. Brzy mají přijít také do výzbroje Armády České republiky. Ministerstvo obrany České republiky v současnosti vyjednává s konkrétním dodavatelem.

Vyčkávací munice je rychle se rozvíjejícím segmentem v rámci bezpilotních systémů a munice. Ačkoli se bezpilotní munice používá již několik desetiletí, její používání v posledních letech výrazně vzrostlo a v nadcházejícím desetiletí se očekává nebývalý růst trhu. Trh s bezpilotní municí bude v příštích deseti letech těžit ze zvýšené modularity, většího využití umělé inteligence, využití technologie rojů, jejímž jedním z hlavních cílů je přetížit protivzdušnou obranu nepřítele, a větších schopností senzorů. Trh bude rovněž výrazně těžit z většího rozšíření bezpilotních systémů, neboť masové používání těchto systémů snižuje náklady na společné komponenty, přičemž nízká cena systémů je pro jejich použití prvořadá.

Zkušenosti z nasazení těchto systémů přinesly nedávné a probíhající konflikty. Mezi prvními šlo zejména o druhou válku o Náhorní Karabach v roce 2020, kdy vyčkávací munici velmi efektivně nasadily ozbrojené síly Ázerbájdžánu. V této válce trvající 44 dnů byla nasazena pestrá škála starších i moderních leteckých a raketových úderných a obranných platforem. Byly použity balistické rakety různých generací, jako jsou rakety Scud a Točka sovětské výroby, ale také novější a pokročilejší rakety Iskander a rakety LORA (LOng Range Attack) izraelské výroby. Bezpilotní letouny ruské, turecké, izraelské a domácí konstrukce plnily jak průzkumné mise na podporu použití dělostřelectva, tak i úderné mise. Významných úspěchů pak v konfliktu dosáhly útoky bezpilotních letounů a právě vyčkávací munice (systém HRESH domácí provenience, izraelské kamikaze drony Harop, Orbiter 1K, Orbiter-3, SkyStriker a další), schopné efektivně ničit těžkou pozemní techniku, včetně tanků T-72, kompletů protivzdušné obrany S-300, a dělostřelectvo.

Velmi významné zkušenosti přináší také aktuální válka na Ukrajině, kde vyčkávací munici různé provenience nasazují obě strany. Na ruské straně jde především o íránské drony Šáhid-136 a o ruský systém Lancet. Ukrajinské ozbrojené síly pak úspěšně proti útočníkům využívají především americké drony Phoenix Ghost, Switchblade 300 a 600.

Zmíněným dodavatelem, s nímž vyjednává české ministerstvo obrany, jsou podle všeho německá společnost Rheinmetall resp. izraelská firma UVision, která vyvinula systém nazvaný Hero. Ten zahrnuje pět typů sebevražedných dronů v hmotnostních kategoriích 3–125 kg s hlavicí o hmotnosti 0,5–50 kg a dosahem 10–200 km. Armáda aktuálně hodlá pořídit deset souprav vyčkávací munice určených pro jednotky pozemních sil. 

Během letošních dnů NATO v Ostravě se mohli návštěvníci v expozici pardubické společnosti Retia z holdingu Czechoslovak Group dozvědět, že se tato společnost podílí na průmyslové spolupráci při integraci typu Hero-120, tedy většího z obou taktických sebevražedných dronů rodiny Hero. Jde o sebevražedný dron o hmotnosti 12 kg, z čehož hlavice činí 4,5 kg. Má dosah 40 km a výdrž 60 minut. Počet deseti souprav (pozemní řídící stanice a ovládací konzole) svědčí o tom , že jde z hlediska Armády České republiky o pilotní projekt, jehož smyslem je zavedení systému do výzbroje a výcvik obsluhy. V budoucnosti pak budou nevyhnutelně nutné objednávky řádově vyšších počtů souprav a nejen typu Hero-120, ale možná také větších operačních dronů Hero-400, 900 či 1250, nebo naopak menších Hero-30.

Řada Hero je navržena tak, aby poskytovala operujícím silám na moderním bojišti maximální operační flexibilitu. Bojovým jednotkám přinášejí jedinečné možnosti nezávislé palby v kombinaci s kvalitním ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance; zpravodajství, hlídkování, průzkum), které jim umožňují organicky a nezávisle lokalizovat, sledovat a zasahovat časově citlivé nepřátelské cíle s nízkou signaturou na větší vzdálenosti. Drony jako Hero se dokážou pohybovat nad zájmovou oblastí, lokalizovat a sledovat nepřítele, zkoumat možné cíle s využitím umělé inteligence, pomáhá obsluze vybrat ty nejvhodnější a hodnotné, volí také správné načasování, směr a úhel útoku a poté provede přesný úder.

Drony Hero se vyznačují nízkou hlučností a nízkou tepelnou, vizuální a radarovou signaturou. Takové vlastnosti přinášejí výhodu na všech druzích bojišť, včetně městských. Účinné jsou proti nejrůznějším cílům, jako je živá síla nepřítele, pohybující se lehká vozidla, tanky, opevněné nepřátelské pozice, systémy protivzdušné obrany a klíčová zařízení s vysokou hodnotou jako mohou být radary nebo velitelská stanoviště.

Všechny typy dronů z rodiny Hero mají na přídi namontované televizní a infračervené videokamery, které umožňují operátorovi sledovat, co munice vidí po celou dobu letu. Právě tato kamerová funkce odlišuje bezpilotní munici od tradičnějších střel. Umožňuje jim pracovat jako malé pozorovací a průzkumné drony a poté přímo zasáhnout jakýkoli cíl, který najdou. Konstrukce společnosti UVision lze také obnovit a renovovat pro opětovné použití, pokud dokončí misi, aniž by provedly úder. Drony tak kromě své primární funkce vyčkávací munice mohou plnit také úkoly ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance), kdy se místo bojové hlavice dají přidat další baterie, čímž se podstatně zvýší vytrvalost systému.

Drony zmíněného typu v současné době disponuje řada ozbrojených sil NATO a pořizují je i další. Jsou vhodné pro pestrou škálu jednotek a sil a pro taktické i strategické mise na krátkou, střední i dlouhou vzdálenost, a tomu jsou uzpůsobeny jednotlivé typy této vyčkávací munice. V závislosti na typu jsou drony tohoto systému přenosné a lze je instalovat na pozemní vozidla, lodě nebo vzdušné platformy, například vrtulníky, což může být do budoucna zajímavým prvkem z hlediska rozvoje schopností bitevních a víceúčelových vrtulníků systému H-1, jež právě přicházejí do výzbroje Vzdušných sil AČR.

Společnost Rheinmetall oznámila významnou zakázku na munici Hero Loitering Munitions v červenci, a to od Maďarska, kdy byly podepsány příslušné smlouvy. Hodnota Maďarskem objednané munice se pohybuje v řádech nízkých trojciferných milionů eur. Dodávky mají být zahájeny v roce 2024 a jejich ukončení je plánováno na rok 2025. Drony řady Hero využívá například také americká námořní pěchota (USMC) či speciální složky ozbrojených sil USA. Odpalovacími kontejnery jsou vybavena obrněná vozidla LAV-25 a některá plavidla.

Zdroj: Rheinmetall, UVision, The Drive