Výhody a rizika satelitní konstelace Starlink pro armádní využití
Jedním z nejdůležitějších prostředků současné války na Ukrajině je satelitní konstelace Starlink americké společnosti SpaceX, která zajišťuje internetové připojení na bojišti. Ačkoliv se jedná o velmi významnou pomoc bojující Ukrajině, Starlink skýtá několik významných problémů, kvůli kterým jej nelze považovat za samospásný prostředek.
Starlink je projektem soukromé americké společnosti SpaceX. Cílem projektu je vytvořit satelitní megakonstelaci, která by v budoucnu měla čítat až 42 000 satelitů a umožní internetovým připojením pokrýt prakticky celý svět, včetně míst, kde je „klasické pozemní“ internetové připojení nedostupné nebo nespolehlivé. K červenci letošního roku se na oběžné dráze nacházelo 4519 satelitů, z nichž bylo 4 487 funkčních. Terminály Starlink pak používají přímé připojení, které je vytvořeno kombinací pozemních antén a zmíněných satelitů.
Právě možnost pokrytí míst s nespolehlivým připojením satelitní konstelací Starlink se na Ukrajině po začátku ruské invaze jevila jako funkční, proto ukrajinská vláda již v prvních dnech invaze sama požádala o dodávku pozemních terminálů Starlink. V dubnu 2022 pak společnost SpaceX společně s americkou vládou na Ukrajinu dodaly prvních 5000 kusů terminálů, kdy společnost SpaceX nepožadovala od Ukrajiny platbu za většinu těchto terminálů a služby s nimi spojené. Představitelé společnosti již v říjnu minulého roku uvedli, že do konce roku bude samotný provoz terminálů stát 120 milionů dolarů a téměř 400 milionů dolarů po následující rok.
Tahanice ohledně platby za terminály Starlink a služby s nimi spojené jsou však prvním problémem. Přirozeně nelze očekávat, že soukromé společnosti budou financovat nejrůznější projekty na dobu neurčitou, aniž by se jim alespoň část peněz nevrátila nebo náklady nebyly kompenzovány jinak. Je tedy otázkou, zda je např. pro Alianci do budoucna vhodné spoléhat se na terminály Starlink, aniž by byly sjednány podmínky financování. V případě Ukrajiny nakonec platbu za služby převzalo americké ministerstvo obrany. Dalším významným problémem spojeným s faktem, že Starlink je soukromý projekt, je několik kauz týkajících se omezení dostupnosti internetového připojení v konkrétních regionech nebo pro konkrétní akce.
Rusko se také od samotného začátku využívání Starlinku na Ukrajině snaží o jeho rušení a provádí vůči satelitům a terminálům různé kybernetické útoky za účelem narušení komunikace a znemožnění využití pozemních terminálů. Ačkoliv podle vyjádření amerických expertů se Rusku prozatím nepodařilo výrazně omezit funkčnost terminálů Starlink, nelze to do budoucna vyloučit. Existují totiž informace o tom, že v bojích na východě Ukrajiny ruské jednotky několik terminálů Starlink ukořistily a také se jim údajně podařilo „zanést“ tablety a mobilní telefony sdílející data se Starlinkem malwarem.
Je třeba zdůraznit, že Rusko není jediným státem, který Starlink zkoumá a vyvíjí proti němu protiopatření. Dalším aktérem, který si je vědom síly Starlinku, je Čína. Právě o Starlinku a jeho úspěchu se čím dál častěji začíná hovořit v souvislosti s možnou válkou o Tchaj-wan, kdy by Starlink mohl tchajwanským jednotkám posloužit jako záložní komunikační nástroj v případě čínských kybernetických útoků a rušení ostatních komunikačních nástrojů. Čína se tak již dnes zabývá způsoby, jak proti Starlinku bojovat, což potvrzují četné články v čínských odborných časopisech (např. Modern Defense Technology) a také fakt, že Čína podle posledních informací vyvíjí kybernetický nástroj, pomocí kterého bude schopna převzít kontrolu nad ostatními satelity. Čína také disponuje mikrovlnným prostředkem o síle až 10 gigawattů, kterým by mohla významně poškodit nejen nepřátelské letouny a drony, ale také satelity. Existují také informace o vývoji čínského ekvivalentu Starlinku. Lze tak předpokládat, že vzhledem k neformální alianci mezi Čínou a Ruskem, může dojít k určitému transferu technologií a Rusko by mohlo být do budoucna schopno vyřadit Starlink z provozu.
Starlink bezpochyby patří k významným „pomocníkům“ v ukrajinském boji. Nejednou se však prokázalo, že fakt, že jde o soukromý projekt, může být významnou přítěží právě při vojenském využití. To neznamená, že bychom např. jako Aliance měli přestat uvažovat o Starlinku nebo jeho ekvivalentu jako o možné náhradě a nouzovém řešení satelitní komunikace, avšak do budoucna je třeba uvažovat o propojitelnosti takovéhoto prostředku s ostatními aliančními systémy a zejména je potřeba uvažovat nad požadavkem, aby daný prostředek nebyl v optimálním případě vlastněn soukromou společností.
Zdroj: Breaking Defense, CNN, Eurasiantimes, GIS, space.com