Vývoj konfliktu na Ukrajině se dostává do situace, kdy byl pravděpodobně vyčerpán podstatný potenciál ukrajinské armády získat zpět ztracená území. Bude to však argument pro mírové řešení či alespoň pro zastavení palby a bude případným uzavřením příměří ukončen tento konflikt a zabráněno nežádoucím dopadům na mezinárodní bezpečnost? Často se v kontextu tohoto řešení připomíná ukončení bojů mezi Jižní a Severní Koreou, kdy uzavřené příměří neukončilo válečný stav. Výsledkem jsou tak dlouhodobě napjaté vztahy mezi těmito zeměmi a intenzivní zbrojení na obou stranách. Realitou vztahu mezi oběma korejskými zeměmi je rovněž dlouhodobé riziko vzniku válečného konfliktu a vzhledem k tomu, že Severní Korea vlastní jaderné zbraně a také stále dokonalejší nosiče jaderných hlavic, vyvolává tato hrozba nemalé obavy nejen sousedních států.

Faktor času

V souvislosti s faktorem času by vojáci zpravidla hodnotili jeho vliv na volbu taktiky, jeho vyžití pro přípravu obrany nebo realizaci logistických opatření. V případě taktiky pozemních jednotek se bere také v úvahu terén, počasí či disponibilní sily a prostředky. 

V případě konfliktu na Ukrajině opět vidíme, jak v podzimních podmínkách bojují obě strany s blátem a podmáčenou půdou. Důsledkem je, že těžce průchodný terén brání nasazení těžké bojové techniky a obecně zpomaluje jakýkoliv pohyb na bojišti. V podmínkách všudypřítomných průzkumných bezpilotních prostředků, kamikadze dronů, vyčkávací munice či připraveného dělostřelectva a prostředků vzdušných sil jde o vražedné prostředí. I zde tak hraje čas důležitou roli. Zejména doba, po kterou jsme vystaveni působení bojovým prostředkům protivníka.

Na faktor času lze pohlížet i s ohledem na to, jak dobu, kterou máme k dispozici, umíme využít. V případě konfliktu na Ukrajině lze vidět, že zatímco jedna strana (Ukrajina) nastupovala do protiofenzívy pod časovým tlakem, ruská armáda měla dostatek času vybudovat odolnou obranu. Rusko také přijalo opatření k mobilizaci svých zdrojů včetně rozvinutí válečné výroby. V této souvislosti je pak otázkou, jakou hrozbu bude Rusko skutečně představovat za několik let, a to i po ukončení konfliktu na Ukrajině. 

Další otázkou je, jak umíme nakládat s časem v politické rovině a jak vnímáme geopolitickou situaci, vlastní zájmy a ambice, ale také jak jsme ochotni naslouchat zájmům ostatních?

Dopady konfliktu na Ukrajině a další souvislosti

Jedním z dopadů tohoto konfliktu bude, že velká část států navýší finanční prostředky na zbrojení. Zejména se to bude týkat Evropy, USA, ale také dalších zemí, které mají mocenské ambice či zemí, které se budou bránit tlaku a potenciálním intervencím. Jedním z aspektů, který podporuje tento přístup, je také oslabení respektu k mezinárodnímu právu a nedostatek skutečného zájmu o vytvoření světové bezpečnostní architektury.

Stále častěji se používají skryté operace a dochází k využívání napjatých vztahů či křehkých vazeb mezi státy, etniky a kulturami. Někteří aktéři používají své finanční zdroje k získávání přízně politiků či politických stran nebo financování účelně vytvořených zájmových projektů. Stále více jsou využívání tzv. kontraktoři pro špinavou práci či vedení bojových operací. Tento přístup, v dané chvíli často velmi efektivní, se však nemusí později vyplatit. Postižení si nejen dlouhou dobu pamatují, kdo jim ublížil, ale často hledají cestu, jak způsobené příkoří oplatit. Nelze tak opominout fakt, že i bývalé křivdy, následky válek a převratů vytváří nové potenciální hrozby pro budoucnost.

Stejně jako se neodhadly následky intervencí v Iráku, Libyi či Sýrii čekají nás zřejmě také překvapivé problémy po ukončení konfliktu na Ukrajině. Kromě migrace občanů postižených válkou si lze představit působení kriminálních skupin, jejichž členové budou mít za sebou zkušenosti z války a mnohdy i pocit křivdy a nevděku za své služby. Lze si představit, že si ponesou stigma problémových a nebezpečných osob, které budou mít problémy se začleněním do společnosti nebo získáním práce. Budeme na něco takového připraveni?

Nové hrozby

Mnoho nových hrozeb vyvstane na základě dynamicky se vyvíjejícího se světa, přesunem ekonomického a politického vlivu či vznikem nových aliancí a vazeb spolupráce mezi státy. Rychle se měnící ekonomické, politické a bezpečností prostředí můžeme sledovat již nyní, kdy příkladem není jen Ukrajina, Arménie, Blízký východ nebo Afrika. Nelze podceňovat ani rizika dalšího vývoje na Balkáně. Jedná se zejména o Kosovo, Srbsko či Bosnu a Hercegovinu. 

Počet rizik a hrozeb nejen narůstá, ale zároveň se v řadě případů snižuje potenciál na jejich řešení. Dovedeme si vůbec představit situaci, že budeme čelit více hrozbám najednou, kdy např. klimatické změny mohou způsobit migrační vlny, které budou mít potenciál pro zhroucení i doposud bohatých a vyspělých států.

Možnost volby

To, že se v poslední době svět vyvíjí takto nepříznivě, zejména z pohledu západních států, má své příčiny a bude mít také své důsledky. Je tak otázkou a zároveň výzvou doslova pro všechny, zda bude řešením současných problémů komunikace, diplomatická jednání, vzájemný respekt a dodržování mezinárodního práva včetně uzavřených dohod, které by umožnily udržitelný rozvoj na společně sdílené planetě.

Zdroj: Institute for the Study of War, Reuters